Ostružiník moruška (hjortron) roste v celé severní části Evropy, Asie a Ameriky. Jeho plody jsou zpočátku červené, po dozrátí nabývají zlatisté barvy. Moruškám se proto také říká „zlato Severu“. Rostou po celém Švédsku, od Laponska po Skåne, s výjimkou Ölandu. Daří se jim v chladném podnebí (vydrží teploty až -40 °C!) a vyhovuje jim hlavně bažinatá půda severního Švédska, kde kvetou v červnu a červenci. Používají se na výrobu džemů, čajů a moruškového likéru. V sezóně se dají koupit čerstvé na trhu, po zbytek roku jsou k sehnání mražené. Obsahují velké množství vitamínu C. Morušky nejsou úplně levnou záležitostí, a lidé si proto v 60. letech jejich sběrem často přivydělávali.
Plody morušky se ve Skandinávii sbírají ručně podobně jako u nás borůvky, proto je jejich cena za kilogram poměrně vysoká
Už podle latinského pojmenování Rubus chamaemorus správně odhadneme, že morušku zařadili systémoví botanici mezi ostružiníky (Rubus). Na rozdíl od nich ale dorůstá jen výšky do 25 centimetrů a má plazivý růst. Na konci beztrnného stonku se objevuje jediný bílý květ, z nějž se vyvíjí žlutooranžový až jantarový plod připomínající tvarem ostružinu či malinu.
Jaký je plod morušky? K čemu se hodí?
Plod je jedlý, za syrova trpký, přezrálý je ale sladší a texturou podobný jogurtu. Obsahuje velké množství vitamínu C, proto ho dříve využívali severští námořníci jako zdroj vitamínu proti kurdějím. Na trzích v severní Skandinávii se běžně prodávají pro výrobu zavařenin, dortů a dalších cukrářských výrobků, zpracovávají se také na populární likér, případně se mohou i zamrazit. Ve Finsku plody konzumují s místní specialitou – zahřátým sýrem “leipäjuusto” – nebo syrové rozmačkané se smetanou a cukrem. Ve Švédsku se moruška a moruškový džem používají jako poleva na zmrzlinu, palačinky a vafle. V Norsku se často míchají se šlehačkou a cukrem a servírují se jako zákusek “multekrem” (moruškový krém) nebo se dokonce používají jako surovina pro domácí výrobu zmrzliny. Také je možno je přidat do koláčů, které často obsahují i marcipán. Čaj z listů morušky se používal ve starém skandinávském léčitelství jako prostředek na léčbu infekcí močového traktu.
Moruše jsou využívány i v medicíně, mají vliv na léčení slabosti a únavy. V medicíně jsou dokonce využívány při léčbě rakoviny, podílí se na snižování tolik nebezpečného tlaku, léčí chudokrevnost a zlepšují spánek člověka. Jejich užívání prospívá i našim ledvinám, pomáhají při odkašlávání u astmatu, při nachlazení a u onemocnění cukrovkou regulují hladinu cukru. Také celkově úspěšně jejich užívání zklidňuje organismus člověka a zároveň ho pročišťuje. Tyto uvedené léčivé účinky morušovníku jsou dané tím, že jeho plody obsahují hodně vitamínů, například C a K, hodně minerálů jako je hořčík, draslík, vápník, železo, fosfor, větší množství přírodních cukrů a co je zajímavé, nemají žádný tuk. Kromě léčivých vlastností se plody velmi hodí na sirupy, čaje a onu výrobu marmelád. Snášejí i mráz kolem minus třiceti stupňů.
