Vypadá jako čokoláda, chutná skoro jako čokoláda a není to čokoláda. Před časem jsme od kamarádky dostali jako pozornost rozinky a slunečnicová semínka v karobu, dlouho se doma “neohřály”, tak byly dobré…
Karobový prášek je získáván z plodů stále-zelené dřeviny Ceratonia Siliqua rostoucí ve Středomoří a je znám také jako svatojánský chléb (podle pověsti se traduje, že tuto potravinu s oblibou jedl svatý Jan) nebo rohovník. Jeho kvality si byli vědomi už ve starověkém Řecku a Egyptě, kde tvořil běžnou součást jídelníčku.
Karob se získává z lusků a vyznačuje se především bohatstvím bílkovin, minerálů a vitamínů. Oproti kakau však neobsahuje kofein, alergenní látky, methylxanthiny ani theobromin, a je tedy v porovnání s ním tou zdravější variantou. V karobu jsou bohatě zastoupeny především hořčík, vápník, železo, fosfor, nikl, co se vitamínů týče pak vitamíny A, B, a D. Kromě toho je přírodním zdrojem aminokyselin (alaninu, prolinu a valinu) a vlákniny.
Rozdíly mezi kakaem a karobem jsou patrné i z hlediska obsahu tuků a cukrů. Kakao je mnohem tučnější než karob – zatímco první ze jmenovaných obsahuje až 23 % tuku a pouze 5 % cukru, v případě karobu je to 7 % tuku a až 48 % cukru, proto není nutné ho uměle přislazovat. Kalorická hodnota karobu je přitom asi o třetinu menší, než u kakaa.
Karob má navíc příznivý vliv na trávení, snižuje hladinu cholesterolu v krvi a na rozdíl od kakaa jeho požití nevyvolává zrychlený tep, poruchy spánku nebo hyperaktivitu. Karobová čokoláda tak představuje vhodnou (a pro zdraví mnohem příznivější) náhražku mléčné čokolády, kterou mohou využívat alergici na kravské mléko, ale která tvoří bohatý zdroj živin i pro nealergiky.
