K vytváření různých věciček jsem měla vždycky pozitivní vztah, přes ulici bylo papírnictví a já na něj viděla z okna. Vždycky, když dostaly nové barvičky, letěla jsem okukovat výlohu.
A to mi zůstalo – miluju tu vůni barev.
Ve výtvarném ateliéru u paní Šteflové, kam jsem chodila na olejomalbu, to bylo úplně malířsky voňavé. Vždycky říkala, že na zvládnutí techniky potřebujete 10 let. Asi je to pravda, spousta těch krásných obrazů dělaných olejem nás určitě přežije, ale 10 let je spousta času.
Tak jsem to odložila na neurčito a vrhla se jiným směrem. Na venkově, kam jsme se přestěhovali a měli nový dům, jsem dostala nápad. Dům, který byl krásný, ale prázdný, a tak jsem jej začala zdobit různými trávami svázanými do snopů, co jsem nastříhala na poli nebo na parcele vedle.
Peněz na drahé doplňky totiž moc nezbylo a hlavně, znáte to, podle chlapů je to uplně zbytečné. Takže kromě obrázků co jsem malovala, jsem začala aranžovat do domu kytice a s přicházejícím adventem i věnce.
Chtěla jsem je jiné, než jsem všude viděla – zelený korpus, čtyři svíčky a mašle. Můj první adventní věnec v novém domově měl být jiný, no prostě úžasný!!! Začala jsem si shromažďovat sušené kytičky, mašličky, krajky ze starých kredenců, postavičky s pletenými čepičkami a pletla jsem šáličky.
A najednou to bylo.
Každou svíčku v kalíšku hlídala jedna panenka s kulíškem, obalená proužkatou šálou. Vedle byly sněhové kouličky, které tam prostě patřily. A korpus? Bělené cedrové růže. Všem kamarádkách se moc líbil, tak jsem začala vyrábět dál.
Adventní v mexickém stylu, ve stylu provance, art – deco s krajkami a perličkami, přírodní, jenom ze sušených kytiček, na dveře, na stůl, na Velikonoce a tak dál…
Pořád objevuju něco nového. Naposledy “rozkvetlé jarní polštáře” – úžasně oživí každou monotónní sedačku, nebo látkové věnce do interiéru – krásná látka dozdobená květy…
A příště? Nápadů mám ještě spousty! Líbí se vám? Podívejte se na mé stránky.
Zdroj foto: Pixabay.com
