Krátká knížka, jen něco málo přes 120 stran, nabízí uvěřitelný příběh třicátnice Heleny, která znenadání ovdoví.
Ztráta blízkého člověka je vždycky smutná. Když jde o milovaného manžela, otce malých dětí a živitele rodiny, sklíčenost vdovy je pochopitelná. Když však úmrtí provázejí nevysvětlitelné záhadné jevy, není se co divit, že Helena pozbývá sebejistotu, začne propadat skepsi, beznaději, sebelítosti. Ze smrti manžela obviňuje kde koho, nevynechá ani sebe.
Je vyplašená, roztěkaná, bojí se budoucnosti. Přesto cítí zodpovědnost a ví, že když manžel odešel, je to ona, kdo se musí postarat o jejich děti, že ona musí žít dál.
Dokáže sobě i svému okolí, že s pomocí přátel, rodičů i dětí se s tragickou ztrátou vyrovná a znovu bude stát pevně na svých nohou.
Knížku jsem měla přečtenou během jednoho odpoledne, líbila se mi.
