Klášter Pivoň naleznete ve stejnojmenné vesnici nedaleko Domažlic v těsné blízkosti německých hranic. Tento kraj, stejně jako většina pohraničí, nese v sobě mnoho těžké energie. Vždy se to zde mlelo zleva doprava a pak zase zpět. Od východu na západ. Vesnice sama o sobě je takovým zastrčeným koutem, která může působit dojmem, že na ní bůh a většina lidí již zapomněla a tak nějak se tam zastavil jak čas, tak signál na telefon J Než začnu mluvit o místě samotném, tak si zasloužíte i kousek vyprávění, jak jsem toto místo objevila. To se psal květen 2018 a já jsem stála před těžkým rozhodnutím. Měla jsem rozpracovaný jeden projekt, do kterého jsem investovala mnoho času, energie a peněz. Na které jsem usilovně pracovala. A měla jsem ho ukončit. Obchodní partner nespolupracoval. Dosedla jsem tvrdě na zadek a musela jsem se rozhodnout co dál. A známá mi povídá… jestli to máš rozhodnout, tak odjeď na týden k moři… tady nic nevymyslíš… no moře to nebylo. Jsem celkem patriot a navíc jsem měla pocit, že někde v Turecku v nablýskaném hotelu nic stejně nevymyslím. A tak jsem sedla k internetu a hledala jsem chatu na pronájem a vyskočila na mě právě obec Pivoň. Ta se ukázala jako ideální konec světa, kde se dá dobře přemýšlet. Nakonec jsem zjistila, že zde není ani signál a já jsem se tak vlastně týden ztratila ze světa. Já si myslím, že nic na světe není náhoda. A já jsem díky tomuto týdennímu azylu v tichu a samotě dokázala najít sama sebe. Ukončit nefunkční věci v mém životě. A zároveň jsem objevila toto energeticky zajímavé místo. Augustiánský klášter Pivoň datuje svojí oficiální historii od roku 1040. Avšak vzhledem k poloze měl dost smůlu. Kdokoliv kdo šel zrovna kolem a někam táhnul, ho napadl. Takže vyhořel, několikrát byl vypleněn a posledním hřebíčkem do jeho pomyslné rakve byla péče soudruhů za časů komunismu. V posledních letech bylo několik snah o jeho obnovu, které skončili tím, že je momentálně klášter nabídnutý v dražbě a čeká se na někoho, kdo by se o jeho zbloudilou duši a stavbu postaral. Když ke klášteru vyrazíte, tak doporučuji se zastavit nejdřív před budovou bývalého kostela a udělat zhruba deset kroků doleva (směrem k vysokým stromům). Tam je velký a silný proud pozitivní energie. Já toto místo vnímám jako centrální plochu hradiště, které zde dle mého bylo před klášterem. Tato energie působí klidným dojmem. Následně je příjemné klášter můžete obejít po jeho obvodu. Je sice možné se dostat i dovnitř objektu. Ale zde radím značné opatrnosti. Nejenom s ohledem na technický stav objektu, ale jsou zde i velmi nepříjemné energie. V podzemních částech objektu bylo pohřbeno několik mnichů, kteří dle mého složili slib se o klášter starat. A jedná se o velice naštvanou energii, která i po těch mnoha staletích bere svůj úkol velice vážně. já se obávám, že dokud zde tyto duše budou, tak Pivoň nedojde rozkvětu. A nebude možné ji přetvořit na jiné účely. Další místo, kde doporučuji dojít je hřbitov, na druhém menším kopečku proti klášteru. Když se zastavíte těsně před hřbitovem a pohlédnete směrem vpravo (když stojíte a koukáte na hřbitov). Uvidíte tam zvláštní díru s pozůstatky zdiva. Já jsem tam vnímala stavbu, která sloužila mnichům jako ubytovací prostor. Dnes už je z ní pouze několik zbytků obvodových stěn. Nelekněte se. Zde Vás může přepadnout zvláštní smutek. Když jsem se snažila pochopit, z čeho pramení. Tak mi přišla informace, že je to místo, které nám má pomoci zlomit různé naše staré sliby z předchozích životů spojené s církví. Často jsou to sliby celibátu, chudoby, omezení, věrnosti bohu atd. Doporučuji se zde zastavit a v duchu požádat o toto: Prosím o zrušení slibu chudoby, celibátu a věrnosti křesťanskému bohu v tomto a všech životech. Nechť se stane. Děkuji. Po tomto procesu by se vám mělo ulevit. Pokud jste citlivější povahy. Nelekněte se. Můžete vidět různé obrazy minulosti. Ale to není nic špatného, co by bylo nutné opravovat. Je to jen připomínka vývoje našich rodů a lidstva. Následně bych doporučila dojít na hřbitov a u ústředního kříže zapálit svíčku. Poděkujte za vše, co máte díky svým předkům a vašemu rodu. Jedná se o malebný hřbitov plný vzpomínek. Ale nemusíte se bát. Nebude na vás působit negativně. Celkově bych si na celou procházku naplánovala alespoň dvě hodinky, ať si můžete v klidu projít celou lokalitu. Na závěr bych vás chtěla inspirovat ještě k návštěvě místní studánky. Najdete jí zprava u kláštera. Voda má velice příjemnou chuť a působí na organismus velice povzbuzujícím způsobem.
Užijte si procházku a budu ráda za vaše postřehy z výletu
Petra
