Zaběhlá nebo Záběhlá je zbořená vesnice, která se nacházela 8–10 km severozápadně od Rožmitálu pod Třemšínem v nadmořské výšce 680 m n. m. pod vrchem Kočka. Zaběhlá byla politická a katastrální obec s plochou katastru 1288 ha. Dělila se na Přední Zaběhlou, Zadní Zaběhlou a osadu Budy. Po nástupu komunistického režimu bylo v roce 1951 rozhodnuto o rozšíření Vojenského újezdu Brdy. Obyvatelé Zaběhlé byli vystěhováni a ves byla zničena.
Roku 1565 jsou zde zmiňovány jen louky na Zaběhlé, které patřily rožmitálskému dvoru. První zmínka o nové vsi Zaběhle je z roku 1733. Obec založil pražský arcibiskup František Ferdinand Khünburg. Důvodem založení obce byla potřeba přivézt sem více pracovních sil, především na těžké práce v lesích. Novým 12 osadníkům bylo dáno místo na chalupu, byly mezi ně rozděleny polnosti a louky a všem byla na 12 let prominuta robota. Nápomocni měli být jen v čase sklizně obilí. Postupně se sem stěhovalo více lidí, protože zde bylo tolik práce, že se často místní obyvatelé nestačili starat ani o vlastní hospodářství.
Později se obec dělila se na Přední a Zadní Zaběhlou. Pro Přední Zaběhlou se mezi obyvateli zažil název „V Chalupách“ a v jižní části katastrálního území byla osada, které nikdo neřekl jinak, než „V Budách“. Na rozdíl od obce Kolvín, Zaběhlá nebyla nikdy elektrifikována.
Za 1. světové války ze Zaběhlé narukovalo 48 mužů, z toho padlo 14 mužů. Z obce pocházeli 3 legionáři. Pomník padlým stál před obecnou školou v Zadní Padrti.
V roce 1927 bylo rozhodnuto o zřízení střelnice v Brdech, převážně pro nepřímou dělostřeleckou střelbu. Rozloha střelnice je uváděna 18 – 20 tisíc ha. Tehdy do ní ještě nebyly zahrnuty obce Padrť, Přední a Zadní Zaběhlá, Velcí, Kolvín a Hrachoviště.
Za 2. světové války byla většina těchto obcí zabrána německými okupanty. V té době padlo rozhodnutí rozšířit výcvikovou plochu střelnice. Obyvatelé obcí se museli do konce roku 1941 vystěhovat. Týkalo se to obcí Zaběhlá, Padrť, Kolvín, Velcí a Hrachoviště. Bylo vystěhováno 2 429 obyvatel. Zůstat směli jen ti, kteří pracovali v lesním hospodářství, protože v roce 1941 přišla vichřice, která polámala množství stromů, jenž bylo potřeba vytěžit. V Přední Zaběhlé byla vybudována četnická stanice a na lesní louce studánka vznikl výcvikový tábor pro Hitlerjugend.
Po osvobození se vystěhovaní obyvatelé začali vracet do svých domovů, které Němci nechali netknuté. Do Brd se vrátila i československá armáda. Po nástupu komunistického režimu byl v roce 1949 vydán nový zákon o Vojenských újezdech. Původní označení „střelnice Brdy“ bylo nahrazeno novým názvem „Vojenský újezd Brdy“. V roce 1951 bylo rozhodnuto, že se Vojenský újezd Brdy rozšíří a obce Zaběhlá, Padrť, Kolvín, Hrachoviště a Velcí zaniknou.
Obyvatelé se museli vystěhovat do roku 1952, přičemž pozemky byly bez možnosti volby vykupovány za směšně nízké částky. Na obyvatele, kteří chtěli zůstat, byl vyvíjen nátlak, např. tím že bylo zrušeno autobusové spojení nebo místní obchody. Všechny vesnice byly srovnány se zemí a zhruba 1 250 původních obyvatel si muselo hledat nový domov.
V roce 2020 bylo u příležitosti 80letého výročí od vystěhování obyvatel, vysázeno šest lip v místech kde stávaly zaniklé obce.
