Popovičky (německy Poppendörfel, na starých mapách také Bokendorf) byla malá osada, součást obce Huntířov v okrese Děčín.
Nejstarší známá zmínka o této malé, na západním okraji huntířovské planiny ležící osadě pochází z r. 1588. Existuje ale více náznaků, že místo je mnohem starší. V roce 1454 se v těchto místech uvádí název Bukowina.
Za třicetileté války byly Popovičky zcela zničeny. V roce 1659 je zaznamenáno přesídlení čtyř hospodářů patrně z Ludvíkovic a Folknářů. V roce 1714 zde bylo 6 domů s 35 lidmi, v roce 1833 40 lidí v sedmi domech. Největšího osídlení bylo dosaženo v roce 1848 se 49 obyvateli. Od té doby se počet domů nezvyšoval a počet obyvatel se snižoval na 34 lidí v roce 1869 a 31 lidí v roce 1890.
Tento jev je možno vysvětlit nepříliš kvalitní zemědělskou půdou a nevhodnou polohou na severozápadním úbočí Popovičského vrchu, ale i odlehlostí od Huntířova. Zatímco Huntířov byl vzdálen asi dva kilometry, sousední Ludvíkovice byly jen 0,7 kilometru daleko.
Po odsunu všech obyvatel po druhé světové válce byly Popovičky sice dosídleny českými obyvateli, ale ti postupně odcházeli za lepším, až osada zůstala počátkem padesátých let prázdná. Domy byly strženy a zemědělská půda zalesněna. Na katastrálních mapách zůstala dosud (2015) zachována původní parcelace. Přes bývalou osadu vede průsek pro elektrické vedení 110 kW.
