1. Eiffelova věž byla zbudována ku příležitosti Světové výstavy konané v roce 1889 v Paříži na oslavu 100. výročí začátku Velké francouzské revoluce.
2. Stavba trvala dva roky, dva měsíce a pět dní.
3. Věž měla být po dvaceti letech demontována. Zachránila ji ale věda a vědecké experimenty, které na ni byly prováděny.
4. Byl z ní poprvé vyzkoušen první radiologický a později telekomunikační přenos.
5. Od 80. let 20. století je Eiffelova věž jako technický památník, který se těší stále rostoucímu množství návštěvníků.
6. Když Adolf Hitler navštívil Paříž, Eiffelova věž mu narušovala celkový dojem města, plánoval ji tedy zbourat.
Jak se dostat nahoru – schody nebo výtah? Do prvních dvou pater můžete jet výtahem nebo pěšky, až na vrchol pak pouze výtahem (lze jet ale až z druhého patra). Platí, že čím více půjdete po schodech, tím méně budete čekat a tím méně také zaplatíte. Čekací doby na výtah se v létě pohybují od 30 do 90 minut.
Eiffelova věž bývá otevřena každý den a její otevírací doba se v závislosti na sezóně mírně mění. Ve vysoké sezóně, tj. v období od 15. června do 1. září, bývá otevřena od 9 hodin ráno do půlnoci (poslední výtah na vrchol ve 23:00), po zbytek roku pak zpravidla od 9:30 do 23:00 (poslední výtah na vrchol ve 22:30 a poslední možnost výstupu po schodech již v 18:00).
Při výstupu do prvního patra se připravte na 345 schodů, vystoupáte-li až do druhého, budete muset zdolat ještě dalších 359 schodech.
U vstupu se připravte na bezpečnostní kontroly – budete-li s sebou mít například kapesní nůž, nůžky, kovový pilník nebo skleněnou lahev, velmi pravděpodobně o ně přijdete. Může se vám přihodit, že Eiffelova věž bude v době vaší návštěvy uzavřena. Leckdy se například stane, že její zaměstnanci celý den stávkují, častěji pak bývá uzavřeno poslední patro kvůli silnému větru. O podobných uzavírkách se zpravidla nemáte možnost dozvědět předem a překvapí vás až na místě. Nenavštívíte-li věž zrovna v parném létě, myslete na to, že nahoře výrazně fouká, vhod vám tedy určitě přijde větrovka, čepice nebo mikina navíc.
Železná dáma neměla vždy stejnou barvu, jakou má dnes. V době svého vzniku byla červená a během své historie vystřídala celkem šest různých barev, včetně okrově žluté. Každých sedm let pak věž dostává nový ochranný nátěr, který ji chrání proti korozi. Bývá na něj použito kolem šedesáti tun barvy a celý proces trvá skupině 25 natěračů průměrně 18 měsíců.
Dovedete si představit lepší místo na světě, na které umístit reklamu, než Eiffelovu věž? V celé její historii se to podařilo uskutečnit pouze jedné firmě: Francouzská automobilka Citroen umístila v letech 1925–1934 na Eiffelovu věž vertikální nápis „Citroen“ a použila k tomu bezmála čtvrt milionu žárovek. Tato reklama tehdy byla coby největší reklama na světě zapsána do Guinessovy knihy rekordů.
Francouzská armáda využívala během první světové války rozhlasový vysílač umístěný na Eiffelově věži, aby zachytila zprávy nepřítele z Berlína. V roce 1917 zde byla zachycena kódovaná zpráva mezi Německem a Španělskem, která obsahovala také informaci o německé špiónce a známé orientální tanečnici jménem Mata Hari. Díky této zprávě ji mohli Francouzi zatknout, obvinit a odsoudit ze špionáže. Mata Hari byla následně popravena na pařížském zámku Vincennes.
Eiffelova věž už přiměla mnoho lidí k vskutku bláznivým kouskům. Lezli na ni horolezci, využívali ji akrobaté i parašutisté, sjížděla se na kole a přitahovala také sebevrahy. Mezi nejkurióznější pokušitele slavné věže patří jistý pařížský krejčí Franz Reichelt, který se v roce 1912 rozhodl slétnout z věže ve speciálním plášti, který měl nahrazovat křídla. Za velkého zájmu veřejnosti se zřítil dolů a podle pitevní zprávy zemřel na infarkt ještě předtím, než stačil dopadnout na zem…
Eiffelova věž je včetně antény vysoká 324 metrů – toto číslo se však může lišit až o 18 centimetrů, protože díky rozpínavosti železa se věž za teplého počasí roztahuje a v zimě naopak smršťuje. Nad to se věž vlivem větru vychyluje až o 7 centimetrů.
