Pravěké hradiště zde bylo v době bronzové, osídlení i v čase Keltů a v době římské. Již ve Středověku byla lokalita využívaná k pěstování vinné révy. V 19. století bylo víno známé pro svou kvalitu, a tak není divu, že bylo dodáváno i na císařský dvůr a do vídeňských restaurací. Plocha celé viniční trati je přibližně 16 hektarů, vinná réva se pěstuje na ploše asi 11 ha. Daří se zde Ryzlinku rýnskému, Rulandskému bílému, ale i Pálavě či Sauvignonu. Nejen tato vína můžete ochutnat na stánku na vinici Šobes.
Zvláštní význam má i řeka Dyje, která vinici obtéká, teplé dny a chladnější noci, mlhy a nakonec i kamenitá, kyselá hlína na rulovém podkladě, která přes den nasává sluneční teplo a v noci je zase intenzivně vyzařuje.
Zdejší mikroklima se podobá podmínkám například na Rýně či v údolí francouzské Rhôny. První vinice v tomto vinařském kraji údajně založili už římští legionáři.
Navštívit Znojemsko a nevidět viniční trať Šobes, by byla chyba. V letních měsících je možné přímo na vinici ochutnat v půvabném autentickém prostředí některá šobeská vína, někdejší klenoty hodovních tabulí moravských knížat i českých králů.
Vinici je možno navštívit celoročně. O oblíbenosti a kvalitě vína svědčí také fakt, že jsou zdejší ryzlinky či Rulandské šedé vyprodány téměř ještě před sklizní. Šobes se nachází na mezinárodní cyklotrase Greenways.
Kudy na Šobes?
K vinici se lze dostat po Znojemské vinařské stezce. Výchozím bodem 30 kilometrového cyklistického okruhu je Moravský sklípek v Šatově, odtud vede trasa do Znojma. Dále pokračuje přes Konice po okraji Národního parku Podyjí až k vinici Šobes, pak přes Hnanice a zpátky do Šatova. Trasu lze projet za víkend, stejně jako za týden – to závisí na tom, kolik času věnujete pamětihodnostem nebo ochutnávání místních jedinečných vín.
