Olympem Brd nazval vrchol Plešivce spisovatel Karel Sezima. Plešivec není v Brdské vrchovině zrovna nejvyšší, má pouhých 654 mnm, ale snad každý cítí na Plešivci něco tajemného a mystického, jako kdyby snad zde, podobně jako na řeckém Olympu, sídlili bohové, či jiné čarovné síly.
Údajně zde úřaduje duch brdských lesů, Fabian, který snad i trochu škodolibě občas plete lidem cestičky, aby strávili na Plešivci více času. Ze svých zkušenosti vřele doporučuji, abyste si s sebou nebrali svačinu a nic cestou nahoru nesbírali a nejedli – z nějakého důvodu jsou turisté se svačinou lákavější obětí žertů. Mohli byste pak rychleji zabloudit. S Plešivcem je však spojena i řada dalších krásných pověstí.
Byl Plešivec posvátným místem Keltů?
Plešivec je z nějakého prapodivného důvodu uveden i v Průvodci pro každého Kelta, coby keltské místo. Z mladší doby železné, kdy na našem území žili Keltové, však z Plešivce pocházelo jen pár nálezů. Na Plešivci byly učiněny nálezy nejvíce z doby bronzové, kdy zde bylo postaveno i kamenné ohrazení o rozloze kolem 60 hektarů. A nejstarší pozůstatky pocházely po lidech ze střední doby kamenné. Už v mladší a pozdní době kamenné zde lidé uctívali svá božstva, tak se pak nedivte, když to místo na lidi tolik působí.
Můj tip na zážitek
Zkuste se vydat na Plešivec nejlépe mimo víkend, nebo v brzkých ranních hodinách, vyberte si nahoře vám milé místo a zkuste meditovat. Stačí jen zavřít oči, dýchat a vše nepotřebné vypustit z hlavy, abyste se zde příjemně dobili energií. A dolů se budete vracet s více než povznesenou náladou!
Kudy kam?
Na Plešivec vede naučná stezka Z Jinec na Olymp Brd, která má 16 zajímavých zastávek. Není však nutné absolvovat 17 km této stezky, abyste se dostali na vrchol. Na Plešivec se můžete dostat také po turistických trasách vedoucích z Jinec, Rejkovic,Lhotky, Lochovic, Hostomic pod Brdy, Čenkova či Běštína.
Moje oblíbená cesta
Osobně ráda chodím ze Lhotky
kolem Smaragdového jezírka (tj. lom, který byl v 19. století zatopený, ještě před dvanáctí lety jsem se tam neváhala vykoupat, ale dnes už bych to neudělala),
studánky (ze které se můžete osvěžit, bývá u ní hrníček k zapůjčení),
pak kolem Plešiveckého viklanu (který se od 19. století už neviklá, neb do něj prý uhodil blesk, lidé u něj staví věžičky z kamenů),
pak projdu přes Plešivecké sedlo na Plešiveckou vyhlídku
a vracím se skrz Plešivecký hřeben po červeném značení zase zpět do Lhotky.
Tip pro mámy s kočárky
Svou milovanou trasu jsem jednou dala i s dvojkočárem. Víckrát bych to nedělala. Až k Plešiveckému sedlu to není vůbec žádný problém, v pohodě si prohlédnete jezírko (kočárek zaparkovaný jen kousek od něj), studánku i viklan, cesta je téměř až k samotnému sedlu skoro jak stvořená pro závody s kočárky, pak už je to jen samé kamení a pořádná dřina. Nehledě na ty nervy, když se s kočárkem vracíte dolů. Tu se vám kolečka zadrhnou o nějaký kamínek a hned nato se zas kočár nebezpečně rozjede dolů. Podruhé bych to nejela! Ale on i ten Plešivecký viklan určitě taky bude stát za vidění… Nahoru je ale lepší jít s dítětem v nosítku a kočárek nechat doma.
