Proměnlivost klášterní zahrady ovlivňoval stavební vývoj kláštera.

Až do konce 16. století byly zahrady většinou užitkové,

tvořily je bylinné a zeleninové plochy.

Ke změně došlo po výstavbě barokní části kláštera v 17. století.

Jak tehdy vypadal klášterní areál ukazuje rytina z roku 1735.

Zahrada byla rozdělena na část veřejnosti přístupnou, se zahradnictvím

vybaveným později i skleníkem a část uzavřenou vysokou zdí,

patřící ke klauzuře. K jižní straně budovy přiléhala malá opatská zahrádka.

 

Oba rajské dvory měly zahradní ornamentální úpravu s centrální fontánou.

Na jižní straně konventu byla bylinářská zahrada.

 

Tato podoba zahrady přetrvala do roku 1903, kdy se rozšířil areál přistavěním

nového křídla knihovny a muzea a četných hospodářských objektů.

Kamenná barokní zeď kolem zahrady byla zbořena, zrušeno staré

zahradnictví a postaven nový skleník s domem zahradníka v rozšířené zahradě,

na jižní straně kláštera na říčce Teplé rybník a kolem něho rozsáhlý přírodní

krajinářský park.

Zbytky barokní zahrady byly zapojeny do nové koncepce. 

V současné době probíhají zároveň s rekonstrukcí celého areálu i úpravy parku.

Jeho nynější podoba vznikla postupným rozšiřováním a přeměnami klausurní

zahrady a sadu uprostřed středověkých hradeb kláštera.

Zásadní přestavba parku byla provedena počátkem 20. století.

Veřejnosti je přístupný od roku 1946 zásluhou tehdejšího převora

Heřmana Josefa Tyla.

Vybudováním vodní plochy s procházkovou trasou lemovanou letitými

stromy a křížovou cestou zde vznikl park sloužící duševní a fyzické relaxaci.

 

Hudlenka
 

0 Komentářů

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

©2024 Ženy s.r.o.

nebo

Přihlášení

nebo    

Zapomenuté heslo

nebo

Create Account