Karolinum
Jedinečná památka náleží Univerzitě Karlově od roku 1383, kdy syn zakladatele univerzity, král Václav IV., získal pro kolej jeden z nejvýstavnějších staroměstských paláců. Dnešní vzhled Karolina je převážně barokní. Ústředním prostorem interiéru je Velká aula sloužící akademickému dvoru a promocím studentů. Prostory Křížové chodby jsou využívány k výstavám současného umění.
Založení Karlovy univerzity 7. 4. 1348 patří mezi nejvýznamnější státnické činy Karla IV. V zakládací listině vyhlásil, že univerzitu zakládá proto, aby se obyvatelé Českého království nemuseli v cizině doprošovat almužny a aby nalézali doma hostinu vědění a naopak mohli zvát cizince k účasti na studiu u nás. Zpočátku univerzita neměla ústřední budovu. Studenti bydleli u svých profesorů, s nimi se i stravovali, přednášelo se v kostelích, klášterech i v soukromí. Později vznikly různé univerzitní koleje, dnešní Karolinum bylo jen jednou z nich. R. 1366 byla založena Karlova kolej a po dvaceti letech se nastěhovala do gotického patricijského domu mincmistra Rotleva z doby kolem r. 1350. Johlin Rotlev daroval dům Václavu IV. a ten jej ještě se sousedními domy předal Karlově koleji, která původně sídlila v domě na okraji židovské čtvrti vedle kostela sv. Mikuláše, jehož prostory byly velmi omezené. Nové objekty byly obestavovány a rozšiřovány, důležité bylo zřízení univerzitní kaple a velkého sálu pro slavnostní shromáždění – aula magna. Středověká přestavba trvala mnoho let a dala tehdy univerzitě auly, posluchárny, byty mistrů a jejich pomocníků, i lázně a vězení. V r. 1611 byly všechny jednotlivé koleje zrušeny a vše se soustředilo v objektech Karlovy koleje – Karolina.
Působil zde jako profesor a rektor mistr Jan Hus. V aule Karolina vystoupil se svým přítelem Jeronymem při veřejné rozpravě proti papežskému prodeji odpustků. Univerzitní mistři se podíleli na vyhlášení husitských reformních požadavků Čtyř artikul pražských r. 1420. Několikrát se zde sešel zemský sněm a v r. 1618 se odsud po zasedání vydali čeští stavové na Hrad k defenestraci místodržících Slavaty a Martinice. Univerzita se stala jedním z center reformního hnutí, za což byla potrestána po porážce stavovských vojsk na Bílé Hoře vítězným Ferdinandem II. tím, že byla předána Jezuitům. Ti spojili Karolinum se svou kolejí v Klementinu.
Dnešní vzhled Karolina je převážně barokní tak, jak je roku 1718 přestavěl František Maxmilián Kaňka. Barokní charakter je doplněn dochovanými a částečně nově odkrytými gotickými prvky. Nad barokním Kaňkovým portálem směrem do Železné ulice bylo ponecháno raně barokní okno z r. 1687 s nápisem LEX CIVIUM DUX (Zákon je vládcem občanů). Z původního Rotlevova domu pochází loubí a gotický arkýř z doby kolem r. 1370, který byl původně součástí domácí kaple sv. Kosmy a Damiána a jemuž se výstavností rovná jen arkýř Staroměstské radnice. Kaple je ozdobena znaky Čech, Štýrska, Moravy, arcibiskupa Jana z Jenštejna a Johlina Rotleva.
Po roce 1930 začal stavebně historický a archeologický průzkum, který potvrdil, že pod barokní přestavbou zůstaly památky na středověkou podobu. Válka práce zastavila, proto rekonstrukce začala až koncem 40. let pod vedením architekta Jaroslava Fragnera. Rekonstrukce zasahovala nejen do samotné historické budovy Karolina, ale i do dalších domů karolinského bloku. Celkem jich ke Karolinu patří 17 včetně dvorních objektů. Patří mezi ně Buquoyský palác a Opitzův dům, v nichž byly objeveny trámové malované stropy, dům zv. Stokhaus a další. Nejnáročnější etapa rekonstrukce skončila koncem 50. let úpravou nádvoří do původní gotické podoby s cihlovými arkádami a pavlačí. Byla zde osazena socha Jana Husa od Karla Lidického. Druhá etapa Fragnerovy obnovy a rekonstrukce se týkala úpravy přilehlých domů a výstavby nové vstupní budovy v 60. letech. Byl upraven čestný dvůr a v r. 1975 na něm byla osazena fontána zdobená heraldickými lvy podle projektu Jaroslava Fragnera a sochaře Vincence Makovského vytesaná sochařem Josefem Wagnerem.
Ústředním prostorem interiéru je velká aula sloužící akademickému dvoru, který zde zasedá při univerzitních slavnostech, a k promocím studentů. Při obnově v letech 1946 – 50 byla aula, vybudovaná po r. 1383 asi o třetinu prodloužena, byly sem umístěny tribuny a křesla pro akademický dvůr. Aula má zvláštní vlnitý strop, který zajišťuje výtečnou akustiku a na němž jsou kovové znaky českých zemí podle návrhu Jana Laudy. Do lustrů jsou vmontována oteplovací tělesa a ampliony. Hlavní stěna je ozdobena gobelínem Vladimíra Sychry z r. 1947, jehož hlavním motivem je Karel IV. klečící před knížetem Václavem. Motiv je stejný jako na univerzitní pečeti. Před gobelínem nalevo je bronzová nadživotní postava Karla IV., dílo Karla Pokorného. Na boční stěně auly je gobelíny zdobená dvojitá kruchta s varhanami. Gotický portálek nad kruchtou vede k celé řadě komnat. V jedné z nich chová univerzita cenné listiny, pečeti a insignie – výsostné univerzitní znaky. Na druhé straně auly je malá kaple, vybíhající do ulice gotickým arkýřem, zdobená mramorovým památníkem humanisty mistra Matouše Kolína z Chotěřiny z r. 1568. Od barokního Kaňkova portálu ze Železné ulice vede k aule původní schodiště zdobené malbami Richarda Wiesnera, druhé schodiště k aule vede z Ovocného trhu. V posledním období proběhla rekonstrukce a oživování sklepních prostor domů mezi Ovocným trhem a Celetnou ulicí, které jsou historickou součástí univerzity. Rekonstrukci připravil architektonický ateliér vedený Tomášem Šantavým.
Karolinum je národní kulturní památkou.
