Když jsme byli loni v září ubytovaní v Bartošovicích v Orlických horách, nemohla jsem se dočkat, až se vypravíme do Neratova. Místem jsme byli s manželem naprosto okouzleni a tak, když jsme lse etos na konci května opět do Bartošovic vypravili, návštěva zde byla víc jak jasná.
Kostel je opravdu krásný, ať zde jste ráno či večer, na podzim či na jaře. Tentokrát zde byl jen o něco větší klíd. Přec jenom, tři dny poté, co bylo spuštěné ubytování v hotelích a penzionech, navíc k večeru, si tu spíš lišky dávají dobrou noc, než že by tu byl nával.
Základní kámen položil majitel panství Johann Karl z Nostitz-Rhieneck dne 14. 8. 1723. Architekt není znám, zajímavá je severojižní orientace kostela.
Kostel je 48 metrů dlouhý, 19 metrů široký a 20 metrů vysoký. Kostel má půdorys ve tvaru kříže a průčelí se dvěma na koso postavenými věžemi. Jeho zřejmě největší zajímavostí je především severojižní orientace (severní presbytář a jižní průčelí), kterou je dosaženo efektu, kdy na Boží hod (25.12.) dopadnou v pravé poledne sluneční paprsky přímo na svatostánek.
Kostel se stal známým poutním místem se soškou Panny Marie Milostné na počátku II. poloviny 17. století, v roce 2011 byl nově zařazen mezi poutní místa královéhradecké diecéze.
Nejcennějším kusem mobiliáře je kamenná renesanční křtitelnice, kterou původnímu kostelu věnoval Kryštofem Mauschwitz z Armenruh v roce 1603.
Kostel v roce 1945 vyhořel, přišel o střechu, zchátral a měl být zbourán. Dnes je opraven a zastřešen prosklenou střechou, denně se v něm pořádají bohoslužby a během roku řada koncertů a divadelních představení. V srpnu se zde konají poutní slavnosti s duchovním, kulturním a charitativním programem.
Na obnově kostela a celé vsi se podílejí lidé s postižením, kteří pracují v místních chráněných dílnách.
