Zápisky z Nepálu: Co mě překvapilo a proč se tam chci vrátit
Jsou země, které označíte jako “super”. O jiných řeknete že to je “naprostá bomba”. O dalších řeknete jen “jo dobrý”. Pak ale přijde na řadu Nepál a já nějak nenacházím vhodná slova.
Úžasné, úchvatné, láska na první dobrou a spoustu slibů, že se brzy vrátím. I když já se do cizích krajů zamilovávám celkem rychle. Cestovatelské srdce roztříštěné na milion kousků a každý patří jinému místu na světě. Jsem holt beznadějný případ. Což ale nic nemění na tom, že do Nepálu se musí zamilovat snad každý. Schválně si to zkuste sami.
Boudhanath stupa, Káthmándú
Superlativů bych k Nepálu dokázala přiřadit bezpočet, ale jsou i nějaká negativa?
Před odjezdem jsem jich měla v hlavě několik, ale v průběhu pobytu se ukázalo, že není třeba jim přikládat takovou váhu.
Měla jsem celkem dobrou představu kam a do jakých podmínek jedu a tak mě za celou dobu více méně nic zlého nepotkalo. Jestli za to vděčím dobré přípravě, velké dávce štěstí, nebo jsem prostě tak odolná, těžko říct. Moc bych se radši nepřeceňovala, nebo se mi to příště ve zlém vrátí.
Kromě slabší výškové nemoci (která mi na jeden den trošku znepříjemnila život), dvouhodinového bolení žaludku (které jak přišlo, tak odešlo) a dvou puchýřů jsem byla naprosto fit. Za což jsem nesmírně vděčná, protože ne všichni členové naší výpravy měli takové štěstí a některé potkaly velmi nepříjemné zažívací potíže, které je z provozu vyřadily i na několik dní.
Pravdou je, že jsem zrovna toto téma moc neprožívala a ani jsem to nijak extrémně nepřeháněla s hygienickými opatřeními a možná i to bylo klíčem k bezproblémovému pobytu. Co ale funguje u mě, nemusí nutně fungovat u někoho jiného, proto je potřeba, aby si každý sám zhodnotil kolik toho snese a přizpůsobil se tomu. Nemá smysl zbytečně riskovat a strávit většinu pobytu na záchodě, nebo za nejbližším skalním výběžkem v horách.
Pouliční masna. V Káthmándú se většina lidí stane dobrovolně na nějaký čas vegetariány.
Do Nepálu jsem odjížděla s obavou, jak to bude s hygienou a hlavně, aby tam nebyli pavouci. A taky štěnice.
Hygiena je v pohodě, občas to někde trošku smrdí, občas neteče voda, občas teče jen studená a občas se člověk pár dnů nemyje. Nic nesnesitelného a cestovatel se rychle přizpůsobí.
Nepál je na tom o poznání lépe než Indie. Větším problémem je chudoba, než neochota lidí mít všechno kolem, včetně sebe sama, v dobrém stavu.
Jsem docela arachnofob a tak jsem si před cestou samozřejmě vyhledala jací osminozí drobečci v tom Nepálu vlastně žijí. Zpětně uznávám, že to byl dost blbý nápad. Naštěstí jsem pavouků za celý pobyt viděla asi 5 a z toho jen 3 prostorově výrazné. Ale protože jsem pořád čekala odkud vylezou ti další, které mi ukázal internet, tak jsem se těmihle vůbec nezabývala a říkala jsem si, že tohle je pořád ještě dobré.
Bude hůř až se ukážou ti ostatní.
No nakonec hůř nebylo. Jsem na sebe celkem pyšná jak jsem zvládla pavouka vytřepat z oblečení, protože si přece nepokazím karmu zabitím, že? Nebo jak jsem si v klidu čistila zuby, zatímco vedle mě po stěně běželo něco hodně velkého, ale prostě je to živý tvor a venku sněží. Že jo.
Zasněžené ráno ve vesničce Thame
Po cestě zpět z hor jsem se dozvěděla, že pavouci tu vylézají hlavně před obdobím dešťů, které v Nepálu nastává v čase našeho léta. To kdybych věděla dřív, tak jsem si ušetřila nějakou tu vrásku.
No a štěnice? Když mě první noc v horské lodži něco poštípalo, tak jsem si byla téměř jistá, že už je to tady. Úplně jsem v hlavě viděla tu invazi ošklivých breberek. No samozřejmě se invaze nekonala. Ani nevím kde jsem na to před cestou přišla, ale všechno ubytování bylo naprosto bez problému. Bujná fantazie někdy dokáže nadělat pěknou paseku.
Co se týče bezpečnosti, tak se naprosto nebylo čeho bát. Nepál je pohodová země a lidé zde žijící jsou ve většině případů milí a otevření. Nám stačilo respektovat místní zvyklosti a dávat pozor na své věci a nebyl s ničím problém. Ba naopak. I zapomenutý telefon čekal po několika hodinách v restauraci v Káthmándů na svého vyplašeného majitele.
Sami vidíte, že pokud jde o témata výše zmíněná, tak se není čeho bát a pokud se chystáte do Nepálu, tyto strachy máte už předem vyřešené.
Příhody z Nepálu by vydaly na hodiny a hodiny vyprávění, což mi bylo jasné už před odjezdem. A tak jsem se po celou cestu snažila zážitky všedního dne zapisovat. A tak vznikly Zápisky z Nepálu. Dám vám vědět, až vyjdou
Zdroj foto: Pixabay.com
