Meditační zahrada Plzeň je životním dílem politického vězně L. Hrušky, který v rekreačním území na jižním okraji Plzně vybudoval areál výjimečné krásy a harmonie. Zahrada s monumentální Křížovou cestou a kaplí M. Kolbeho je místem pro odpočinek i zamyšlení.
Meditační zahrada s Památníkem obětem zla v Plzni je místem naděje, pravdy, odpuštění a usmíření. Místem pro vzpomínku na všechny oběti zla, pro načerpání síly a pokory do všedního dne. Místem pro ozdravění duše člověka…
Ojedinělý areál u Tyršova mostu v městské části Doudlevce vybudoval na svém pozemku. ze své původně ovocné zahrady, pan Luboš Hruška z Plzně, bývalý politický vězeň odsouzený v padesátých letech k osmnácti letům vězení. V nejhorších věznicích té doby strávil 11 let. Zahradní architekturu jezdil po zaměstnání studovat do Průhonic a poté ji uplatnil při tvorbě zahrady. Za dobu 40 let zde vznikl ojedinělý areál se stovkami vzácných jehličnanů.
Smyslem zahrady je trvalá připomínka utrpení obětí totalitních režimů a paralela s utrpěním Ježíše Krista, která vyústila v záměr vyjádřit toto prostřednictvím pískovcové křížové cesty. Památník v podobě křížové cesty vytvořil v letech 1986 až 1991 akademický sochař Roman Podrázský z Přibyslavi.
Součástí zahrady je také kaple sv. Maxmiliána Kolbeho (tento kněz se obětoval za jiného vězně, otce 3 dětí, a podstoupil dobrovolně smrt v koncentračním táboře Osvětimi). V roce 1995 věnoval Luboš Hruška Památník obětem zla plzeňskému biskupství, které se zavázalo, že areál bude sloužit veřejnosti i v budoucnu.
Ojedinělý areál u Tyršova mostu v městské části Doudlevce vybudoval na svém pozemku. ze své původně ovocné zahrady, pan Luboš Hruška z Plzně, bývalý politický vězeň odsouzený v padesátých letech k osmnácti letům vězení. V nejhorších věznicích té doby strávil 11 let. Zahradní architekturu jezdil po zaměstnání studovat do Průhonic a poté ji uplatnil při tvorbě zahrady. Za dobu 40 let zde vznikl ojedinělý areál se stovkami vzácných jehličnanů.
Smyslem zahrady je trvalá připomínka utrpení obětí totalitních režimů a paralela s utrpěním Ježíše Krista, která vyústila v záměr vyjádřit toto prostřednictvím pískovcové křížové cesty. Památník v podobě křížové cesty vytvořil v letech 1986 až 1991 akademický sochař Roman Podrázský z Přibyslavi.
Součástí zahrady je také kaple sv. Maxmiliána Kolbeho (tento kněz se obětoval za jiného vězně, otce 3 dětí, a podstoupil dobrovolně smrt v koncentračním táboře Osvětimi). V roce 1995 věnoval Luboš Hruška Památník obětem zla plzeňskému biskupství, které se zavázalo, že areál bude sloužit veřejnosti i v budoucnu.
