Tedy je to asi ostuda, ale nebýt kešek, vůbec bych bývala netušila, jaký skvost s pohnutou historií se na okraji Králíků nachází. Jakmile jsem toto místo na mapách objevila, obratem jsem tím směrem naplánovala i další z výletů.
Mariánské poutní místo Hora Matky Boží se nachází nad městem Králíky nedaleko státní hranice s Polskem, pod Kralickým Sněžníkem. Poutní komplex se začal stavět roku 1696, ale podle některých svědectví již zde dříve stávala svatyně. Lidé na stavbě pracovali velmi obětavě, nosili cihly a kameny a všechny práce vykonávali ručně, bez nároku na peněžní odměnu. Za čtyři roky 21. 8. 1700 byl kostel posvěcen a na hlavním oltáři umístěn Milostný obraz Panny Marie Sněžné. Od té doby se hora začala nazývat „Hora Matky Boží“, jak ji nazval zakladatel Tobias Jan Becker.
V kostele na hlavním oltáři je Milostný obraz Panny Marie Sněžné, který je srdcem tohoto poutního místa a předmětem velké úcty.
Po dokončení kostela se začal budovat klášter. Po jeho dostavbě povolal biskup Becker řád Servitů – Služebníků Panny Marie, kteří sem přišli roku 1710 konat svoji službu. Během 18. století stále rostl počet poutníků, roku 1728 jich přišlo kolem 152 tisíc.
Hrozné chvíle přišly o několik desetiletí později, kdy jedné srpnové noci roku 1846 přišla bouřka a blesk udeřil do kostela, který shořel zároveň s klášterem. Vše, co se tehdy zachránilo, bylo přeneseno do ambitů, kde tak můžeme dodnes obdivovat sbírku barokních maleb a řezeb. Během jednoho roku byl kostel znovu otevřen, na obnovu vnitřní výzdoby ale musel čekat další půl století.
Teprve před koncem 19. století byl kostel vyzdoben v novorenesančním stylu. V té době již klášter spravovali redemptoristé, kteří zde vystřídali Servity roku 1883. Roku 1901 koupili Poutní dům, který obnovili a rozšířili. Poutě byly neoddělitelnou součástí života města Králíky a jeho okolí až do roku 1950, přičemž několik let před tím byly Králíky poznamenány světovou válkou.
V dubnu uzavřela komunistická vláda poutní areál pro veřejnost a na poutním místě internovala vězně, mezi nimiž byli především redemptoristé, ale také jezuité a salesiáni. Pracovali zde a žili v nelidských podmínkách až do roku 1960, někteří zde byli až do roku 1965. Tehdy klášter převzala Česká katolická charita. Do kláštera přišly sestry Neposkvrněného Početí Panny Marie, které zde zůstaly až do roku 2002. Areál byl otevřen pro veřejnost roku 1968.
Od roku 1990 spravovali poutní místo znovu redemtoristé a roku 1993 byl znovu otevřen i Poutní dům. V letech 2002–2007 zde bylo i sídlo skupiny redemptoristů, která pořádala lidové misie.
Od poloviny roku 2009 zajišťoval duchovní správu diecézní kněz, nějakou dobu sem redemptoristé jen dojížděli. Od Velikonoc 2012 do léta 2013 zde pravidelné nedělní mše svaté nebyly slaveny.
V létě 2013 předali redemptoristé kostel a areál kláštera královéhradecké diecézi, vlastníkem je nyní Duchovní správa poutního kostela v Králíkách II. Od srpna 2013 jmenoval královéhradecký biskup nového rektora kostela. Nyní je klášter i toto poutní místo zatím bez stálé přítomnosti řeholníků.
