Bývalá synagoga je využívána muzeem a galerií k pořádání výstav se zaměřením na moderní české a slovenské výtvarné umění. Příležitostně se zde konají koncerty instrumentální a vokální hudby. Hranická synagoga je jednou z památek, připomínajících komunitu hranických Židů, kteří sem přišli na počátku 17. století. Dnešní Janáčkova ulice, vycházející z Pernštejnského náměstí a ukončená podloubím u synagogy, byla někdejší Židovskou ulicí, v níž se postupně usadila židovská menšina.
Židé zde vlastnili celkem 17 domů, většina z nich však byla v průběhu 20. století zbořena či přestavěna. Židé v Hranicích nikdy netvořili velkou skupinu v poměru k celkovému počtu obyvatel, přesto jejich společenský vliv v 19. století byl velmi silný, zejména při rozvoji hranického průmyslu. Až do poloviny 20. století byla největší hranickou továrnou textilka židovské rodiny Hellerů (později Karnola), založená v roce 1844, a ještě delší tradici měly likérky Sigmunda Wolfa a Abrahama Wolfa.
Původní malou zděnou budovu synagogy nahradila roku 1863 novostavba v tehdejším maursko-byzantském stylu. Ta potom sloužila bohoslužbám až do roku 1940. Následné plány na její zboření nebyly naštěstí realizovány a v roce 1943 byla přizpůsobena potřebám městského muzea. Do dnešní impozantní podoby, díky které je jednou z charakteristických dominant historického centra, ji přivedla zdařilá rekonstrukce v polovině 90. let minulého století. Genius loci této památky ji přímo předurčuje k pořádání kulturních akcí, zejména výstav výtvarného umění.
