Rodinný den v pražské ZOO: Od sloních mláďat k pokémonům
Počasí ukázalo přívětivou tvář a tak jsme vyrazili na výlet do pražské ZOO. Tak ne, že bychom jí neznali, ale přeci jenom, čas strávený v ní vždycky stojí za to. Pokaždé se člověk dozví něco nového.
Tentokrát s námi jela i moje milovaná dceruška a přesto, že je již dospělá, tak je ráda, že nás má a že jí tam koupím zmrzlinu. Dokonce si sebou vzala mobil a cestou sbírala pokémony,což je prý teď velký hit. Kryštůfek pištěl radostí, že má tak báječnou ségru a místo na zvířata čučeli do mobilu.
Prohlídku jsme zahájili v místní restauraci, aby se nám lépe šlapalo. U ledního medvěda jsem ronila slzy, protože jsem si vzpomněla na to, jak byla Kristýnka v kočárku a jak jsem si jí tam u medvěda fotila. Jak ten čas letí. Nepotrvá dlouho a budu tam vozit kočárek s jejím miminem. Už se těším.
V souvislosti s miminem jsem se šli podívat na nový přírůstek a to na sloní mládě. Jmenuje se Max a narodil se 5.4.2016 slonici jménem Janita. Je to slůně výjimečné, protože se tam nejenom narodilo, ale bylo tam také počato.
Chudák Janita, při svém porodu byla uvázaná, což se ukázalo jako opodstatněné. Zpočátku ho totiž vůbec nepřijala a dokonce naznačila i útok, což u nezkušených slonic není vzácné. Možný důvod je prožitá bolest při porodu, kterou si samice spojí s mládětem. Tak nevím, porody jsem měla dva a taky mě bolely, ale opravdu nejsem slonice.
Tak to muselo být drama. Naštěstí se chování Janity postupně změnilo a po 4 hodinách se poprvé napilo mléka. Posléze se seznámilo i s ostatními slony, a jak jsme mohli dneska pozorovat, tak vypadá spokojeně.
Je všeobecně známo, že sloni mají největší mozek ze všech suchozemských zvířat. Mozek dospělého samce slona afrického váží asi 5 000 gramů, což je opravdu hodně ve srovnání s dospělými lidmi, jejichž mozek váží okolo 1 400 gramů. A co teprve kočky? Jejich mozek má pouhých 30 gramů.
Sloni používají svou paměť k přežití. Protože jsou tak velcí, potřebují spoustu jídla a pití. Mají svoje stezky, po kterých chodí stáda celé generace. Dožívají se až 70 let, takže mají hodně času na sbírání zkušeností.
Dokonce si pamatují i lidi a pomocí zraku a čichu dokážou poznat konkrétního člověka, i když ho neviděli desítky let. Existuje i důkaz, že slon může určitého člověka i nenávidět. V roce 1929 v Texasu v USA zabila cirkusová slonice jménem Černý diamant jednu ženu. Pak se zjistilo, že jí před tím něco provedla a pak se mstila.
To je nevýhoda dobré paměti. Dokonce jsou i prý sloní vzpomínky tak živé, že jim traumata z dětství mohou způsobit dlouhodobé trápení. To taky – v 80.letech v africké Ugandě bylo mnoho slonů zabíjeno kvůli cenným klům. Pak se lidi divili, že rozdivočelý sloni napadali vesnice a mstili se.
Potom jsme stáli s Kryštůfkem u informační tabule a nechápavě vrtěli hlavou nad tím, kolik druhů zvířat již vymřelo a jak jsou ty lesy postupně vypalovány. Škoda, taková hezká planeta.
Maxovi jsme popřáli spokojený život bez traumatických zážitků a prohlídku ukončili v rezervaci Bororo. Tu mám nyní nejradši, protože kluk má o zábavu postaráno a já o zasloužený odpočinek.
Zdroj foto: Pixabay.com
