Co skrývá Příčná hora? Historie zlata, hornické památky a přírodní poklady
Na jediné hoře nad Zlatými Horami v Jeseníkách se můžete toulat několikrát, a přesto neuvidíte úplně všechno. Pinky, komíny, štoly, jámy, odvaly, haldy, propadliny, ale také skály, lesy, borůvky, houby a nesmím zapomenout na zříceniny. Tajemství k objevování je zde opravdu hodně.
Příčná hora, hora zlata
Synonymum hlubinné těžby zlata na zlatohorsku. Hora zlata provrtaná několika patry štol, komínů a šachet. No, raději našlapujte při chození po této hoře hodně opatrně. Je totiž provrtaná jako ementál.
Na mnoha místech se již staré štoly také propadly. A aby se zde dalo bezpečně chodit, a také aby lidé věděli, kde je to nejzajímavější, jsou zde udělány hornické stezky. A ty si opravdu nenechte ujít. Kromě toho, že vás zavedou na nejzajímavější místa, vyhnou se i těm nej nebezpečným propadlinám.
Hornické stezky
Hornické stezky vedou i po některých opravdových hornických památkách. O všech si počtete na informačních tabulích, které jsou součástí stezky.
Stezky si opravdu vychutnáte. Hlavně Velké pinky, které vznikly zavalením podzemních ražeb na Starohoří. Jde o celý komplex středověkých dolů. Víte, že zde kutali zlato údajně již staří Keltové? Pinky vlastně vznikly zavalením starých dolů a následným propadnutím povrchu. Doly byly odvodňovány štolou až 1 km dlouhou – Stará Hackelsberská štola.
V tomto středověkém bludišti jsou ukryty nepřístupné skalní komory i dost velkých rozměrů. A zde jsou teprve ty pravé poklady. V komorách jsou totiž zachovalé dřevěné povaly, žebříky, korýtka. Technickou památkou je hlavně labyrint chodeb různých velikostí svědčících o různém stáří dolování.
Na odvodnění dolů zde byl sestrojen na tehdejší dobu unikátní vodotěžný stroj. Voda k jeho pohánění se přiváděla vodním kanálem přes dvě horská sedla, až z Rejvízu, což je obdivuhodné. Kromě tohoto je na svahu Příčné hory řada pozůstatků sběrných kanálů, které sbíraly srážkovou a pramenitou vodu ze svahu.
Když se člověk dobře dívá, kanály zde opravdu může vidět.
Ale Příčná hora nejsou pouze hornická díla, i když tedy ta jsou fakt hrozně zajímavá. Kromě toho jsou zde opravdu krásné lesy plné borůvek a hub, protože sbírat je sem příliš lidí nechodí. Jsou zde také skály a trochu výhledů. Zajímavé jsou Hornické nebo Táborské skály, v jejichž okolí se také těžilo. Borůvky jsou jako palec a hub tolik, že je ani neunesete.
Zříceniny
A nakonec jsem si nechala zříceniny. Téměř nad Zlatými horami je zřícenina hradu Edelštejn. Tento kdysi rozlehlý hrad sloužil k ochraně zlatých dolů a k bezpečnému uložení vytěženého zlata před jeho transportem jinam. Dnes z hradu zbylo pár zdí a ruin, ale místo je to opravdu zajímavé.
Na druhé straně Příčné hory, nad Horním údolím, stojí zřícenina kaple, která je známá, jako Sv. Marta. Podle dobového obrázku je ale zřejmé, že dochovaná zřícenina je Sv. Anna. Kaple sv. Anny společně s kaplí Bolestné Panny Marie a kaplí Dušičkovou patřila k hornickým kaplím u Staré
Hackelsberské štoly.
Staří horníci a kutači žili dole v údolích, a protože jejich povolání bylo fakt nebezpečné, celé jejich rodiny kaple navštěvovaly. Chodilo se poutí od kostela v Horním Údolí až ke kaplím. Tehdy také lesy začínaly daleko výš než dnes a políčka jednotlivých vlastníků či nájemců tvořila na okolních stráních krásnou mozaiku.
Zdroj foto: Ivana Metelková
