Přírodní rezervace Hruboskalsko
Skalní město Hruboskalsko leží mezi hradem Valdštejn, lázněmi Sedmihorky a obcí Hrubá Skála. Je nejrozsáhlejší v CHKO Český ráj. Pro bohatství malých a středně velkých skalních útvarů je řazeno k nejcennějším v České republice. Za přírodní rezervaci byla oblast prohlášena v roce 1998, týká se to území o rozloze necelých 220 ha.
Hruboskalsko je hlavním turistickým centrem Českého ráje a prochází jím Zlatá stezka spojující zámek Hrubá Skála a hrad Valdštejn.
Hruboskalská vrchovina je součástí Vyskeřské vrchoviny a je tektonickou krou, ohraničenou hlavně libuňským zlomem a zlomem v údolí Jordánky a Žehrovky. Kvádrové pískovce jsou svrchně turonského až spodně coniackého stáří. V čele tektonické kry stojí skalní věže – relikty původně kompaktního skalního masívu. Skalní město vzniklo v mladším pleistocénu, během holocénu se zde vyvinuly mikroformy voštin, skalních říms, dutin, oken a další tvary. Nalezneme zde řadu jeskyní, skalních tunelů i bran. Nejvýznamnějším výklenkem je Amfiteátr na Čertově ruce, dlouhý 17 m a hluboký 4-5 m. Většinu území pokrývá kyselá kambizem arenická s litozemí typickou, v menší míře i podzol arenický. Okolo malého rybníčku se vyvinula zbahnělá varieta gleje modálního, střídavě s pseudoglejem glejovým (stagnoglejovým).
Na území PR leží arboretum Bukovina o výměře 2,73 ha. Arboretum bylo založeno v roce 1860 aehrentalským lesním Leopoldem Angrem (na panství Hrubá Skála). V roce 2000 proběhla celková rekonstrukce a byly provedeny nové výsadby zajímavých druhů dřevin.
.jpg)
Dosud zde bylo nalezeno celkem 91 druhů obratlovců. Ze 73 zdejších druhů ptáků se tu 62 druhů rozmnožuje, např. výr velký od od 90. let 20. století krkavec velký. Umělá hnízdiště na stavbách využívají kromě přirozeného prostředí např. poštolka obecná, rehek domácí kavka obecná, rorýs obecný, puštík obecný. Netopýři obývají i umělé podzemní prostory; nejpočetnější kolonie vytváří vrápenec malý. Dosud stále početný je křižák temnostní. Hmyzí faunu reprezentuje např. svižník polní, kutilka písečná, mravkolev běžný, tesařík borovýa kozlíček dazule. V inverzních polohách se můžeme setkat s motýlem přástevníkem hluchavkovým.
Typické pro Hruboskalské skalní město jsou fragmenty reliktních borů na vrcholech skalních věží a na okrajích skalních masívů. Typickými lesními společenstvy, které se zachovaly také pouze roztroušeně, jsou borové doubravy a kyselé bučiny. Charakteristické druhy podrostu jsou opět borůvka černá, vřes obecný, metlička křivolaká a hasivka orličí. V bučinách k nim přistupují kapradě – zejména kapraď rakouská a k. pravá, bika chlupatá a b. hajní. Kolem pramenných vývěrů na dně údolí jsou běžné lesní prameniště, případně olšiny s hojnou přesličkou největší. Tento druh má v Českém ráji nejbohatší lokality v rámci celých Čech.
