Na nejkrásnějším (podle mne 🙂 ) indonéském ostrově Flores najdete 1639 metrů vysokou sopku Kelimutu. Když to trošičku zaokrouhlíme, tak se výškou až tak neliší od naší Sněžky. A nad ránem se na obě hory drápete stejně usilovně a zadýchaně, abyste na vrcholku stihli východ slunce. A úžasný spektákl je to na obou místech!
Tím ovšem veškerá podobnost končí. Kelimutu je totiž sopka. Zdánlivě nečinná, ale nenechte se zmýlit! Když jsem viděla místní ženy, jak u horkého pramene perou prádlo, nevěřila jsem sopce ani trochu, že v klidu odpočívá. Koneckonců v minulém století soptila 2x a je jen otázkou času, kdy se do toho pustí znovu.
Ale vraťme se na vrchol. Mimo skutečně nádherného východu slunce tu můžete vidět ještě jednu přírodní zajímavost. Tři jezírka s různě zbarvenou vodou. Koupat se v nich samozřejmě nedá, kdo by to taky na sopce riskoval, že ano, ale i tak stojí jezírka za to!
K jejich barvě se váže hned několik místních pověstí, třeba ta, že za zbarvení mohou dobří a špatní démoni. A jak tak spolu neustále bojují, barva vody v jezerech se mění…
Co říkáte, to je jistě hezčí představa než úvahy vědců o měnícím se množství železa a manganu ve vodě a o množství sopečného plynu či srážek v oblasti. Každopádně se barva jezírek změní i pětkrát šestkrát za rok.
A pozor! OPRAVDU nejsou tyhle fotky upravované a dobarvované ve fotoshopu!
