Takto nádherně NEzapadalo slunce ze včerejška na dnešek, tedy přesně v 0:00 hodin ve čtvrtek 3. června 2021 na jednom z nejsevernějších míst kontinentální Evropy, tedy za tou slavnou zeměkoulí na Nordkappu. Ať jsem přesná, je to 71°10′21″ s. š., 25°47′4″ v. d.
Půlnoční slunce! Když se vydaří počasí jako tomu bylo dneska v noci, musí to být nádhera tam stát a toto kouzelné vesmírné divadlo pozorovat!
Slunce se přiblíží k obzoru, “lízne” si nepatrně mořské vody a zase začne stoupat nad obzor. Nezapadne.
Bože! I na tak odlehlém místě nás poznamenal coronavirus! Pamatuji si doby, kdy na tento mys přijížděly plné autobusy turistů právě jen pro tu chvíli! Na parkovišti bylo před půlnocí plno. Někdy i dvacet třicet autobusů a spousta dalších aut a karavanů. Zvlášť takovou krásnou jasnou noc, jako byla ta dnešní, byla kolem zeměkoule hlava na hlavě. Na svoji půlnoční chvíli zde čekaly stovky lidí!
A dnes? Vidíte to sami! Pár lidí, jinak všude pusto, prázdno.
Je to smutné, ale doba už je taková.
Tak třeba za rok za dva bude i na Nordkappu vše jako dřív! Moc bych si to přála!
A ještě jedna malá vzpomínka na půlnoční slunce navíc: jednou v létě jsem letěla z Moskvy do mongolského hlavního města Ulánbátaru. Seděla jsem v letadle na levé straně u okýnka a celou tu dlouhou cestu, řadu hodin nad Uralem a sibiřskou tajgou jsem se tím okýnkem dívala na rudé zapadající slunce. Zapadalo a zapadalo…a nikdy nezapadlo. 🙂
