Ačkoliv je možná podivné tvrdit o poušti, že je překrásná, tak věřte tomu, že Namib je skutečně nesmírně krásné místo! Viděla jsem různé světoznámé poště – Gobi, Kalahari, Saharu, byla jsem v Death Valley v Kalifornii a leckde jinde, ale na Namibskou poušť žádné toto místo nemá! Najdete ji v jihozápadní Africe. Tvoří takový úzký pruh podél pobřeží Atlantiku, nějakých 50 – 150 km na šířku, ale zato skoro 1700 km na délku. Je to prý nejstarší poušť na světě, údajně asi 80 milionů let. Kam se na ni hrabe třeba Sahara! Ta je stará jen pár tisíc let. Proti Namib je Sahara úplné přírodní miminko!
V poušti Namib je déšť něco naprosto neuvěřitelného a výjimečného, spadne jen asi 1 cm srážek za celý rok. Silnější déšť přijde jen jedinkrát za x let. Dodnes nerozumím tomu, jak jsem mohla mít tak neuvěřitelné štěstí, že krátce před tím, než jsem tam přijela, v poušti Namib zapršelo… Ale to byl takový zázrak, že se k němu ještě někdy vrátím.
V tomto povídání chci psát o písečných dunách. Nejvyšších a určitě nejkrásnějších na Zemi. Takovou načervenalou barvu jako zde nenajdete nikde jinde! Duna číslo 45 je největší horou písku na světě. Je také jednou z těch několika, na které se můžete pokusit vyšplhat. A nemyslete si! Není to vůbec jednoduché! Kdo se někdy pokoušel jít pískem, tak ví, že je to krok vpřed, ale dva kroky zpět. Obdivuji každého, kdo na ni vylezl! Já se o to ani nepokusila.
Částečně kvůli tomu, že nejsem zdatný sportovec, ale hlavně z jiného důvodu. Až tam jsem nečekaně zjistila, že mám z toho písku strach, příšerný strach. Vím, že to vypadá hloupě, ale já tam stála v písku, ten mi postupně zasypával nohy, nejdřív po kotníky, pak skoro po kolena a já se klepala strachem a nebyla schopná udělat jeden jediný krok. Nešlo to. Jedna známá mě nakonec vzala za ruku a pomohla mi. “Nedívej se dolů, jen na mě,” řekla mi a vyvedla mě z té duny ven. Nahoru už by mě nikdo nedostal ani zanic! Kdo ví, co se se mnou stalo v některém mém předchozím životě… 🙂
K dunám vede pouze jedna jediná cesta. Každý po ní musí jet. A na té cestě je jen jediná benzinka, takže se tam každý zákonitě zastaví. To místo se jmenuje Solitaire. A přesně tam se usadil jeden podnikavý Vídeňák a otevřel si v tom strategickém bodě kavárnu. Můžete si tam dát kávu a vyhlášený štrúdl a sednout si k venkovnímu stolku, u kterého si štrúdl a kafe dávali třeba Brad Pitt ještě s Angelinou Jolie, ale i veliká spousta herců, zpěváků, politiků, umělců, králů a dalších a možná si budete chvíli připadat jako celebrita. A kdo ví, třeba i vaše fotka bude na zdi této zvláštní kavárny uprostřed pouště Namib.
