Botanická zahrada Liberec je nejstarší botanická zahrada v České republice. Začala se stavět roku 1893 a už o 2 roky později, 5. září 1895, byla otevřena veřejnosti.
V té době ovšem zahrada nesloužila jako vzdělávací instituce, ale spíše pro zásobování města zelení. Za první světové války měla zahrada dokonce převážně zelinářský charakter. První velký skleník byl zakoupen až v roce 1925 a sloužil pro vystavování tropických rostlin. V roce 1938 byl zakládající spolek rozpuštěn a ze zahrady se stala městská instituce. V průběhu druhé světové války sloužila obyvatelstvu jako trochu lepší zahradnictví. Po osvobození se zde nacházely pouze dva záhony léčivých rostlin, několik stromů, starý palmový skleník, několik nevytápěných pěstitelských skleníčků a bazének pro vodní rostliny.
V současnosti botanická zahrada vyniká v pěstování tropických rostlin. Skleníkový areál ve tvaru krystalové drúzy, po stavební stránce projektovaný Ing. arch. Pavlem Vaněčkem, sestává z devíti různě velkých expozičních pavilonů, skýtajících plochu zhruba 3000 m².
Zahrada se stará o nejpestřejší sbírku orchidejí, kapradin a masožravých rostlin v ČR, najdete tu však i nejstarší kamélie nebo nejdéle pěstovanou bonsaj v Evropě. Oblíbený je také pavilon akvárií s úžasným vodním tunelem.
Velmi poutavá, obzvláště pak v letním období, je i venkovní expozice.
