Bibliotheca Alexandrina sedm let od arabského jara, část druhá

Další krok v úspěšném budování značky Alexandrijské knihovny
Jak jistě víme, úspěšná knihovna má jasně vymezenou vlastní ideu a identitu, kterou se prezentuje svému okolí. Přesně ví, kdo je její cílovou skupinou a co chce svým uživatelům nabízet na základě jejich potřeb a požadavků. Úspěšná knihovna má vymezeny své konkrétní cíle, vize a poslání, prosazuje myšlenky a hodnoty, kterých hrdě dosahuje a v neposlední řadě je v očích veřejnosti identifikovatelná jednotným vizuálním stylem, logem či výrazným sloganem. Neméně důležití jsou i ambasadoři, kteří knihovnu podporují a všemožně propagují. Všechny tyto parametry zastává Alexandrijská knihovna naprosto bezkonkurenčně. Jediné, co ještě do minulého roku postrádala, byl tzv. „cool ceo“, tedy hrdina! Tím se stal symbol tzv. „alexandrijský Prometheus“.Knihovna si od něj slibuje stejné podvědomé propojení, jaké se lidem vybaví například, když uvidí nebo uslyší o Soše svobody stojící na Ostrově svobody[1] u New Yorku nebo Eiffelově věži v Paříži. Jestli se však podaří Promethea do podvědomí lidí vštípit tak hluboko, ukáže jen čas a nezbytná pečlivě naplánovaná marketingová propagace. Socha Promethea stojí před konferenčním centrem knihovny. Centrum leží na nábřeží naproti východního přístavu a s budovou knihovny je propojeno podzemním průchodem vedoucím pod Plaza of Civilization.
Velkou změnou prošly i webové stránky
Kompletní rekonstrukcí prošly webové stránky Alexandrijské knihovny. Ty v současné době vyhlížejí velice moderně a intuitivně. O tom, že bylo nutné optimalizovat grafické uživatelské rozhraní webových stránek a zvýšit tak jejich uživatelskou přívětivost, mluví jejich návštěvnost – denně je zaznamenáno více než 2 miliony rozkliknutí. Předchozí uživatelské rozhraní bylo sice plně funkční, ale postrádalo to nejdůležitější – intuitivnost, jednoduché ovládání, moderní vzhled a dobře rozvržený layout. Současné rozhraní toto všechno splňuje do nejmenších detailů. Webové stránky jsou dostupné ve třech jazycích – arabštině, angličtině a francouzštině. Nechybí zde dnes již samozřejmé přímé propojení se sociálními sítěmi jako je Facebook, Instagram, Twitter či LinkedIn, a také odkaz na YouTube kanál, kde nalezneme překrásnou úvodní prezentaci o knihovně, kterou si tak můžeme virtuálně prohlédnout. Sledovat zde lze také záznamy z nejrůznějších akcí, které se v knihovně pořádaly.
Bibliotheca Alexandrina nezahálí, aneb krátce o nových atraktivních projektech
Alexandrijská knihovna spolupracuje spolu s organizací CEDEJ[2] na tvorbě archivu veškerého egyptského tisku. Momentálně je dostupných přes 800 tisíc článků z celkového počtu 24 deníků a týdeníků. 13 z nich vychází v tištěné podobě, 11 v online formě. Digitalizují se jak arabsky psané noviny, tak i anglické a francouzské, které na území Egypta pravidelně vychází. Sbírka prozatím obsahuje seriály publikované v letech 1970 až 2010. Články jsou na základě jejich obsahu rozděleny do 15 kategorii a každá kategorie je dále členěna na podkategorie. V katalogu můžeme vyhledávat pomocí klíčových slov nebo přímo v rejstříku autorů, který obsahuje více než 17 tisíc jmen, dále ze 170 vydavatelů, na základě předmětu/obsahu (ekonomika, politika atd.) či podle časového rozmezí.
Dalším unikátním počinem je webová stránka BAIFA[3], která poskytuje informační servis primárně rozvojovým africkým zemím. Bibliotheca Alexandrina se tak snaží v těchto zemích podporovat výzkum a zlepšovat informační infrastrukturu. BAIFA zahrnuje neomezený přístup do dvou databází firmy Elsevier,jmenovitě do ScienceDirect a Scopus, a to těm vědeckým a výzkumným institucím, které nemají nebo si nemohou dovolit předplatit kvalitní licencované elektronické zdroje. Mimo to nabízí BAIFA přístup i k velkému počtu elektronických zdrojů rozličných témat a oborů. Tento informační servis taktéž poskytuje online vzdělávací programy zaměřující se na zvyšování informační gramotnosti knihovníků nejen v rozvojových zemích Afriky.
Alexandrijská knihovna, o jejíž vzdělávací roli vůči egyptské společnosti není žádných pochyb, si sama uvědomuje svou povinnost působit nejen na regionální úrovni, ale rovněž jako jakýsi “mezinárodní uzel” pro akademické a výzkumné instituce a organizace v celé Africe. Jejím cílem je propojit současné i budoucí generace učitelů a výzkumných pracovníků v jedné síti (network). Proto se rozhodla spustit projekt, jenž nese název African Networks,ve kterém chce propojit Afriku v oblastech zemědělství, životního prostředí, zdravotnictví, ICT a výzkumných metod. Každá tato oblast má své vlastní webové rozhraní[4], které je však přidruženo k jedné společné „síti“. Každé webové rozhraní obsahuje velké množství užitečných článků a rad zaměřených na danou problematiku.
 Institut odborného vzdělávání PTI[5] se věnuje posílení úlohy knihovny pro místní komunitu. Clem institutu je stát se regionálním centrem excelence, které nabízí komplexní programy odborného rozvoje zájemcům z řad veřejnosti, kterým poskytuje odbornou přípravu v rozličných oblastech a specializacích prostřednictvím vzdělávacích kurzů a přednášek nabízených různými odděleními knihovny. Snaží se pomoci uplatnit se vysokoškolákům a absolventům na trhu práce. Na odborném vzdělávání knihovna spolupracuje s dalšími kulturními institucemi.
Kurzy mohou zájemci vybírat buďto přímo z nabídky podle obsahu přednášek, nebo podle zaměření – nabízeny jsou kurzy pro děti, studenty středních a vysokých škol, profesionály nebo pro zdravotně znevýhodněné osoby. Co se týká obsahu přednášek, nabídka je opravdu pestrá – přes 60 různých odborných témat od jazykových, historických, kulturních a společenských, až po ty opravdu vědecky zaměřené.
Závěrem
Alexandrijská knihovna zastává zcela ojedinělé místo mezi nejprestižnějšími knihovnami světa a v arabském světě dosud nemá konkurenci. Spojené arabské emiráty se pokouší její postavení „ohrozit“ již delší dobu plánovanou výstavbou nové knihovny v Dubaji, která má být absolutní senzací, avšak osobně nezastávám názor, že by překonala natolik výjimečnou instituci, jakou je právě Bibliotheca Alexandrina. Už jen z toho důvodu, že žádný z ostatních arabských států nemá tak rozsáhlou historickou základnu v písemném kulturním dědictví, jakou má právě Egypt. Bibliotheca Alexandrina má navíc naprosto unikátní podporu nejrůznějších světových osobností, a dokonce i Evropské unie a USA. V knihovně pravidelně přednáší renomovaní odborníci, pořádají se konference, kterých se účastní vědci a osobnosti z celého světa. Dubajská knihovna šejka Mohammeda bin Rashida, jak se má knihovna jmenovat,překoná tu Alexandrijskou pouze svou rozlohou (mluví se až o 66 tisících m²), případně nejmodernějším technologickým vybavením.
Za 16 let svého působení si Bibliotheca Alexandrina vytvořila nebývale dobré jméno. V očích egyptské veřejnosti je unikátem a unikátem zůstává i pro zbytek světa. Pojďme si shrnout ty nejzákladnější parametry marketingové koncepce, které dělají knihovnu právě tou jedinečnou kulturní institucí.
Zcela nepochybně knihovna přispívá ke kvalitnímu životu alexandrijské komunity.  Svými rozsáhlými fondy uspokojuje informační potřeby všech generací a především tu mladou „formuje“ do podoby „človíčka, který prahne po vědomostech“. Žáci a studenti základních, středních a vysokých škol zde nalézají pestrou škálu vzdělávacích programů, pochvalují si je také učitelé a akademická obec. Alexandrijská knihovna dává nadějným studentům jedinečnou příležitost prezentovat své znalosti, rozvíjet další dovednosti a navíc, v rámci soutěží se mnozí z nich mohou podívat i za hranice Egypta a nastartovat tak pro sebe lepší budoucnost. Knihovna prezentuje významnou část písemného kulturního dědictví prostřednictvím digitalizace – jde o jedinou instituci v Egyptě, která se této oblasti věnuje, jelikož jako jediná na to má technické vybavení a dostatek finančních prostředků (především ze sponzorských darů a grantů). V neposlední řadě se podílí na zvyšování informační gramotnosti egyptské společnosti. Pro uživatele je nebývale atraktivní pro své různorodé aktivity, přednášky, konference, které jsou často přístupné zcela zdarma či za mimořádně symbolické vstupné.