Dnes je tomu přesně 673 let, kdy pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic pokládal při břehu Berounky zákládní kámen hradu Karlštejna, a to za nebývalé slávy. Stavba žádného jiného hradu prý nebyla zahájena tak slavnostně. Však byl také Karlštejn vystavěn k mimořádnému účelu – uschování korunovačních klenotů Svaté říše římské a svatých relikvií.
Hrad Karlštejn byl založen přesně dne 10. června roku 1348 z rozkazu císaře Karla IV. Základní kámen za jeho nepřítomnosti v Čechách položil arcibiskup Arnošt z Pardubic. Hrad měl svou monumentalitou a nádherou ztělesňovat výsostnou funkci Karlovy monarchie a měly zde být uchovávány nejzávažnější státní listiny, korunovační klenoty a sbírka relikvií.
Hrad byl postaven na ostrohu vybíhajícím z jihu z Kněží hory a odděleným od ní úzkým sedlem. Také na západě a na východě oddělovala hrad hluboká údolí od okolních kopců, které jej na všech stranách téměř zakrývaly před zraky nepřítele. Přístup k hradu byl úmyslně volen tak, aby příchozí obcházel co nejdéle velkou věž strmící nad příkopem a nad branou v nejvyšší, severní části hradu. Hrad Karlštejn byl dokončen v roce 1365.
Zvláštního obdivu se hradu dostalo již během Karlovy vlády, protože tady zřídil klenotnici a na hradě se uložily korunovační klenoty Svaté říše římské a Svatováclavská koruna. Zmíněné cennosti se nalézaly v Kapli svatého Kříže. Ostatně kaple byla a je sama o sobě dokonalým pokladem – zdobena polodrahokamy, zlatem, hvězdami z benátského skla, pozlacenými řetězy. Podívat se uvnitř lze na na více jak 500 let starou galerii portrétů „nebeského vojska“. Zajímavostí je, že se kaple zamykala na devět zámků a na dvě části ji dělila pozlacená mříž, za níž vstupoval Karel IV. naboso.
Dnes by však Karel IV. svůj hrad nejspíš nepoznal – v roce 1887 byl Karlštejn restaurován pod dohledem architekta Josefa Mockera. Některé hradní stavby byly tehdy strženy, jiné nově postaveny, odstraněny renesanční štíty, změněny střechy na věžích a budovách, původní hrázděné zdivo nahrazeno dřevěným bedněním. Tím hrad získal svou nynější podobu.
