Lidé vůbec netuší, jaký byl skutečný Freddie Mercury. A právě to chceme ukázat, říká Tomáš Hykl, který stojí za Freddie – The Exhibition

Existuje jen málo osobností, které zanechaly ve světě hudby takovou stopu jako Freddie Mercury. Písně, které napsal, se staly nesmrtelnými a koncerty s kapelou Queen jsou legendární. Jenže Freddie Mercury ve světlech reflektorů byl zcela někdo jiný než Farrokh Bulsara, jak zní Freddieho rodné jméno. Chcete-li trochu poodhalit jeho skutečný svět a osobnost, pak si udělejte výlet do Budapešti. Právě zde, v prostorách House of Music Hungary, totiž 1. května slavnostně otevřeli výstavu Freddie – The Exhibition, která nabízí návštěvníkům možnost nahlédnout do jeho světa z bezprostřední blízkosti.

Expozice vznikla z iniciativy českého sběratele Tomáš Hykla, který pro její realizaci propojil komunitu sběratelů a investorů napříč celým světem. Právě tato mezinárodní spolupráce umožnila soustředit na jednom místě stovky unikátních předmětů a vytvořit ucelený obraz Freddieho Mercuryho.

 Kdy a čím Vás Queen a Freddie poprvé oslovili?

To byl tak rok 1989, bylo mi pět nebo šest let a u nás jejich hudba hrála pořád. Mamka s taťkou si ji pouštěli a mně se ta hudba začala líbit tak nějak přirozeně asi jako každému. Druhá věc pak ale byly ty věci v pozadí, za tou hudbou, které mě na tom příběhu bavily, takže jsem šel hlouběji a dál.

A co člověka přiměje, aby od nějakého běžného sbírání fotografií a podpisů přešel k tomu, že vytvoří tak rozsáhlou sbírku a celý projekt kolem?

Přiměje vás láska k tomu tématu, to je jedna věc, bez toho by to nešlo. Já si nedokážu představit, že bych něco podobného dělal třeba na Davida Bowieho. Nechci rozhodně snižovat jeho význam, ale chybí tam právě ten zápal. Druhá věc je, že se živím tradingem, obchodováním na finančních trzích, a jsem zvyklý každou investici vyhodnocovat podle potenciálu a rizika. A tady je investiční potenciál obrovský, protože se jedná o věci, které jsou součástí rockové historie. Freddieho bych postavil na úroveň Michaela Jacksona, Elvise a Beatles. Tihle čtyři jsou podle mě na této vysoké úrovni a ostatní už jsou o schůdek nebo i několik níž. Jejich věci budou mít vždy po celém světě své kupce, kteří za ně budou ochotni zaplatit spousty peněz.

To znamená, že když jsem tento projekt skládal, bylo to z pohledu toho, že bych chtěl ukázat Freddieho přesně v té rovině, o které jsme se bavili, ale zároveň jsem věděl, že při každé investici do jeho věcí se mi ty peníze mohou zajímavým způsobem zhodnocovat. A to aniž bychom prodávali lístky na výstavu, protože ta jejich cena jde neustále nahoru.

Máte pak s výstavou další plány, například přenést ji i do dalších měst?

Všechno už je naplánováno a po Budapešti budeme opouštět Evropu, ve hře je teď Asie, konkrétně Tokio, Austrálie, Jižní a Severní Amerika, tam jsou momentálně ve hře tři nebo čtyři města, a potom zpět do Evropy. Oslovili nás ze Švýcarska, kde Freddie měl byt a je tam studio, kde nahrávali Queen, tam by chtěli výstavu potom dlouhodobě. V tuhle chvíli už tedy máme s výstavou plán na nějakých 18 nebo 19 let dopředu.

Hovořilo se někdy například o tom, že by vznikla nějaká stálá expozice ve Freddieho londýnském domě?

To není bohužel možné z několika důvodů. V prvé řadě bych to jako fanoušek, sběratel a obdivovatel nikdy neudělal, protože vím, že on by si to nepřál. Další věcí je, že se dům nachází v luxusní čtvrti Kensington, kde by k něčemu takovému nikdy nebylo vydáno povolení, protože komerční projekt by tam přivedl velkou spoustu turistů.

Co byste rád, aby si lidé z výstavy odnesli?

Chtěl bych, aby si odnesli zážitek, aby je to ohromilo tak, jako tenkrát ohromila mě celá předvýstava před aukcí všech těch předmětů. Bylo fascinující vidět, jak široký záběr tenhle člověk má, protože je spousta lidí, kteří mají dobrý vkus na umění, ale nemají peníze. Pak je spousta lidí, kteří mají peníze, ale absolutně nemají vkus na umění, ale tenhle člověk, jelikož studoval grafický design a odmala k umění inklinoval, tak měl všechno - hudební nadání, ale i další.

Takže fakt tehdy před aukcí bylo možné vidět nádherné kousky od Tissota, Picassa, Dalího, Matisse a spousty dalších. To jsou pořád neuvěřitelně hodnotné kusy a tak strašně krásně zakomponované do celého toho interiéru, že je vidět, že to Freddie měl prostě všechno v sobě.

Který z exponátů na výstavě je pro Vás osobně nejcennější, nejvíc pro Vás znamená?

Na tohle mám vlastně dvě odpovědi. Na jednu stranu každá z těch věcí s sebou nese nějaký příběh, takže pro mě není jedna lepší než druhá. Díky všem lidem kolem výstavy ty příběhy známe, a tím pádem i sebelevnější věc je pro mě na stejné úrovni jako ten nejdražší kousek. Na straně druhé, když už bych měl něco vybrat, tak to bude možná trochu překvapivá odpověď, ale mně se podařilo vydražit pět japonských porcelánových starožitných misek, ze kterých Freddie normálně jedl a nezdají se být příliš zajímavé. Ale ta jejich unikátnost spočívá v tom, že na jedné z posledních fotografií Freddieho předtím než zemřel, tu fotografii pořídil konkrétně Peter Freestone, tak jí z této misky. A ta věc pro mě má extrémní hodnotu, přitom to není nic známého, jen krásná japonská porcelánová miska.

Co je vůbec nejtěžší na přípravě takovéto výstavy? Je to organizační stránka nebo určitý pocit zodpovědnosti vůči rodině, fanouškům a celkově tomu odkazu?

Když jsem projekt stvořil, tak jsem vůbec neměl tušení, kam se zvrtne za ty tři roky. A momentálně má fakt celosvětový dopad, kdy marketing a víceméně to povědomí o něm je ve všech fanklubech po celém světě. Takže tlak fanoušků na to, abychom byli perfektní, protože Freddie na svých show byl perfektní, byl perfekcionista, který dbal na každý detail, tak ten samý tlak je teď přenášený na nás. My reálně opravdu budeme ovlivňovat a formovat to, co si o něm lidé budou myslet v budoucnu. Jak ti, kteří ho znali, tak i ti, kterým je třeba dvacet let, neměli nikdy možnost být na jeho koncertě, ale chtějí zjisti, kdo vlastně byl Freddie Mercury. Takže ten tlak je na tom tím nejtěžším, abychom neudělali nikde chybu. Já sám ji nechci udělat, také jsem perfekcionista, ale ta zodpovědnost vůči lidem a celému světu je obrovská.

Jako jeden z mála jste měl možnost setkat se i s Freddieho rodinou. Co to pro Vás znamenalo? Jak oni vnímají tento projekt a celkově skutečnost, že je Freddieho odkaz po všech těch letech stále tak živý?

Jako pro fanouška to byl splněný sen a jako tvůrce tohoto projektu cítím obrovskou vděčnost, protože bavit se s jeho rodinou dává projektu autenticitu, důvěru a punc jedinečnosti. Oni jsou z toho všeho nadšení a ve své podstatě jsou vděční za to, že někdo věnoval takovou energii, takové úsilí, peníze a takovou práci tomu, aby vlastně člen jejich rodiny byl vyobrazený tak, jak ho chceme zobrazit.

Jak Vy osobně vnímáte na jednu stranu osobnost Freddieho a na druhou stranu Freddieho jako umělce?

Osobnostně bych v životě nečekal od rockové hvězdy takové chování, kdy tam je opravdu tolik příběhů a příkladů toho, jak moc mu záleželo na všech ostatních, na přátelích, daleko víc než na něm samotném. Jak moc byl slušný, gentlemanský, zdvořilý. I jen skutečnost, že si psal deníček s narozeninami svých kamarádů, aby na ně nikdy nezapomněl. Nebo každého ze svých přátel, kdo neměl s kým trávit Vánoce, tak pozval do svého domu, aby měl možnost být ve společnosti. To jsou věci, které fakt nečekáte od hvězdy tohoto formátu. Takže ta jeho osobnost byla fantastická a myslím si, že lidé vůbec netuší, kdo byl Freddie Mercury, nebo spíš kdo byl Farrokh Bulsara. Lidé moc dobře vědí, kdo byl Freddie Mercury, ale netuší, kdo byl ten člověk za tím. A právě tohle chceme ukázat.

Často se říká, že ty největší hvězdy jsou ty nejskromnější.

Tak a tady to platilo několikanásobně.

V čem je podle Vás to kouzlo, že jeho písně fungují po tolik generací?

Myslím si, že to je absolutní jejich nezařaditelnost do nějakého konkrétního žánru. Queen byli schopni hrát tvrdý rock, ale pak Freddie najednou napsal Love of my life, která je buď jen on a piano, nebo při živém vystoupení on s akustickou kytarou. Takže ten multižánrový aspekt jejich tvorby je dělá prakticky nesmrtelnými, protože se dokážou zařadit do jakékoliv doby.

Možná i to, že je v jejich písních hloubka, kterou měl v sobě sám Freddie.

Přesně tak a také, když se podíváte na ty texty, čtete je, tak jsou neuvěřitelně pravdivé. Ve své podstatě jestli to byla 80. léta, nebo jsme teď o čtyřicet roků později, tak jsou pravdivé stále úplně stejně. Mně se líbilo i to, že on nikdy nebyl politicky zaměřený, nikdy nechtěl do své tvorby dostávat na rozdíl od ostatních politiku. Všechno je jen on, těch písní o lásce a citech je fakt hodně, a to měl všechno v sobě.

Freddie – The Exhibition

Unikátní výstava mapující život, tvorbu a kulturní vliv Freddieho Mercuryho, charismatického frontmana skupiny Queen, skladatele, performera a symbolu svobody a autenticity, vznikla u příležitosti 80. výročí jeho narození a zároveň připomíná 40 let od legendárního koncertu skupiny Queen v Budapešti v roce 1986.

Expozice se nachází v House of Music Hungary, moderní instituci zasvěcené hudbě a jejímu společenskému přesahu. Návštěvníci projdou devíti tematickými sekcemi, které přibližují Mercuryho život od dětství a hudebních začátků přes světovou slávu až po jeho osobní svět. Vedle scénických kostýmů a známých vizuálních symbolů nechybí ani osobní věci, rukopisy či předměty každodenního života. Celek tak nevytváří jen archiv, ale živý příběh – pohled na umělce v celé jeho komplexnosti, od extrovertního performera až po citlivého člověka mimo reflektory.

Peter Freestone jako průvodce

Výstava je zároveň koncipována jako plnohodnotný multisenzorický zážitek. Funguje jako plně interaktivní místo, které propojuje obraz, zvuk, světlo i fyzický prostor. Návštěvníci se ponoří do Freddieho světa nejen prostřednictvím exponátů a hudby, ale také skrze vůně a autentické vzpomínky lidí, kteří ho skutečně znali. Výjimečným prvkem je účast Petera Freestona, Mercuryho dlouholetého osobního asistenta a blízkého přítele, jehož hlas a osobní svědectví jsou součástí audio i video instalací.

Zásadní část expozice tvoří sbírka právě Tomáše Hykla, který během patnácti let shromáždil podle odborníků jednu z nejucelenějších kolekcí předmětů spojených s Freddie Mercurym na světě – od osobního oblečení a bot přes nábytek z Mercuryho londýnského domova Garden Lodge až po intimní drobnosti z jeho soukromí. Významnou část kolekce tvoří artefakty získané na aukci Sotheby’s v roce 2023, včetně původní skici loga skupiny Queen. Celková hodnota vystavených exponátů je pak aktuálně vyčíslena na více než čtyři miliony liber.

„Na začátku mi lidé říkali, že je to příliš velké sousto pro jednoho kluka z Olomouce. Ty pochybnosti mě ale nezlomily. Naopak mě motivovaly. V hlavě mi pořád zněla Freddieho slova Keep on fighting till the end. To mě drželo,“ uvedl Hykl a dodává: „Po těch třiceti dvou letech, nebo teď už čtyřech, tak jsme vlastně první projekt, který dal dohromady lidi, kteří se pohybovali kolem Freddieho a když zemřel, tak se jejich cesty rozešly, každý měl svůj život. Na to jsem strašně pyšný. Zase spolupracovali na něčem, čeho byli součástí před třiceti, čtyřiceti lety. Tohle jsem vůbec na začátku, když ta myšlenka přišla, moc netušil, že se takhle posune, ale jsem za to rád."

Výstava, která zároveň přibližuje a spojuje

Právě lidská rovina a momenty různých setkání patří mezi to nejhezčí na celém projektu. „Nejemotivnější je, že si lidé opravdu projdou Freddieho životem a sami si vyzkouší na vlastní kůži, jaké to muselo být v jeho kůži, když šel například na stage nebo musel odpovídat na otázky, které se netýkaly jeho hudby, ale i sexuality a podobně. Prostě spoustu věcí si interaktivně vyzkouší a najednou zjistí, že to nebylo tak jednoduché, jak si všichni mysleli," uzavírá Hykl.

Pokud tedy chcete opravdu poznat jednu z největší hudebních osobností, zapomeňte na film, který ukazuje skutečnost a osobnost Freddieho Mercuryho sotva ze 30 procent. Udělejte si výlet, navštivte Budapešť a Freddie – The Exhibition. Vstupenky jsou dostupné prostřednictvím oficiálních webových stránek www.worldoffreddie.com. Hosté si před návštěvou musí rezervovat své místo na konkrétní datum a čas z důvodu omezené kapacity audiosystému.

Zdroj: redakční text, World of Freddie

Foto: World of Freddie (autor: Eduard Goričev) a Kristýna Solničková (Ženy s.r.o.) se souhlasem