Když jsem začala cvičit pánevní dno, neměla jsem příliš velké tušení o tom, kde svaly pánevního dna vůbec jsou a co všechno dokážou ovlivnit.
Přistupovala jsem ke cvičení a poznávání svého středu se zvědavostí, s očekáváním, co se bude dít. A dělo se. Pozvolna, jaksi nepozorovaně, opatrně.
Začala jsem se učit, jaká témata jsou s pánevním dnem spjatá, a začala jsem poznávat, že tady končí všechna sranda – ženské kořeny, ženské sebevědomí, ženská síla a energie, tvořivost, hojnost, ale také agresivita, vztek, stud, úzkost …
Naučila jsem se, že existují v těle určité segmenty, do kterých se ukládají pro ně typické emoce. Např. segment srdce je spojen s láskou, odpuštěním, soucitem. Segment krku s komunikací, sebevyjádřením. Pánevní dno je spjato s emocí studu, úzkosti, vzteku, agrese…
Všechny traumata, která nám v životě byla způsobena a neměly jsem prostor či čas si je plně prožít, jsou uložena v našich svalech, v daných segmentech – při tématu „neplodnost“ ve svalech pánevního dna. Ruku na srdce: kdo z nás neměl nikdy žádný nepříjemný sexuální zážitek, gynekologické vyšetření, těžký porod či potrat? Kdo z nás nikdy nepocítil stud za to, že jsme ženami? Nejistotu, slabost, ponížení? Moc bych si přála, kdyby takových žen bylo co nejvíc, ale pravděpodobně každá z nás jednou prožila něco, na co by raději zapomněla. A možná, že naše hlava i zapomněla, abychom mohly pokračovat v životě dál, ale v těle to zůstává. Tělo si to pamatuje.
Proto je při cvičení pánevního dna tak velká pozornost kladena do emoční roviny a roviny energetické. Pokud jsou v pánevním dnu dlouhá léta emoce zamrzlé, mohou se projevit na fyzické úrovni formou onemocnění (např. endometrióza, cysty, myomy, vymizení ovulace, chronické poševní záněty, funkční neplodnost, apod.) Nemůže zde proudit životadárná energie. Emoce nejsou myšlenky o tom, jak se teď zrovna cítíme. Emoce jsou uloženy ve svalech. Když začneme svaly pánevního dna aktivovat, začnou se emoce uvolňovat.
Hoří nám v pánvi životadárný oheň, anebo tam slabě plápolá plamínek, který má co dělat, aby nezhasnul? Ženám je vlastní starat se o oheň a teplo domova. Staráme se však také o oheň uvnitř nás?
Cvičení pánevního dna mě postavilo pevně nohami na zem, získala jsem vnitřní jistotu a sebe-vědomí. Začala se pomalu ztrácet má obranná „dívčí energie“, která mě dlouhé roky chránila před zákeřným světem. Energie nejistoty, plachosti, nevinnosti, naivity, mě měla nevědomky ochránit. Kdo by ubližoval malé holčičce? Celé roky za mě mluvil, jednal a rozhodoval úplně někdo jiný. Kdo? Hanka, která tak moc byla ovlivněna vnějším světem a ztratila samu sebe.
Cvičení pánevního dna mě přivedlo zpět. 
I když mě ani nepřišlo, že jsem zpět, protože už jsem si nepamatovala, že jsem někdy byla sama sebou, a jaké to vlastně je. Začala jsem se postupně učit. Do svého chování jsem začala dávat vědomí. Stále jsem si kladla otázku: kdo teď mluví? JÁ nebo světem vychovaná Hanka? Do teď mi dává práci být to za každých okolností JÁ. Stále sklouzávám do naučených rolí. Teď už se ale nebojím. Vím, že pokud jednám s láskou, úctou a upřímností k sobě, i druzí reagují s láskou, úctou a upřímností ke mně.
Cvičení pánevního dna mi pomohlo zbavit se bloků, které dlouhé roky byly ve mně uloženy, pomohlo mi opět rozdmýchat plamen mé síly a energie, pomohlo mi začít zhmotňovat mé sny, a přitom stát pevně nohama na zemi.
Život je krásná cesta, proces, vývoj, který se nikdy nezastaví. Uvědomila jsem si, že neděje se zlých věcí. Jsou to pouze výzvy, které nás nutí posouvat se vpřed.
Začala jsem psát nový příběh a Vy také můžete začít. Vše o mém kurzu Tajemství pánevního dna pohledem východu a západu si přečtete ZDE.
A pozor! Jak říká Renata Sahani, je nebezpečně těhotnící! ????
