Díky mé tchyni, že mi dovolila na chatě udělat jedlý plot! 
<3
Pokaždé, když něco sbírám v Přírodě, a je jedno, jestli je to doma, na chatě, v lese, na louce… tak pokaždé vnímám to posvátno, které je mezi námi lidmi a Přírodou. <3
Pokaždé, když sbírám něco, co se nám či někde v okolí urodilo, tak vnímám, jak moc jsme součástí Přírody, jak moc do ní patříme a jak moc ji tvoříme a ona nás. <3
Když jsem dneska sbírala maliny na domácí nanuky, když má prý zítra být to vedro, přišlo mi každé utržení rybízu a maliny jako modlitba. Jako tiché spojení sama se sebou, s hlubokou silou Přírody a hlavně se Životem samotným. <3
Jsem nesmírně vděčná svému Životu, že mi dal právě to místo na světě, v němž jsem vyrostla a v němž žiju. https://www.myjsmetvurci.cz/kdo-jsem/muj-pribeh/
I když spousta věcí nebyla a není jednoduchá, jsem vděčná za to, že jsem vyrostla na statku, kde tohle napojení na Život a spojení s ročními cykly bylo přirozené. Kde to nebylo o nastudovaných poučkách, ale o Životě v jeho prostotě a kráse.
Jsem vděčná za to, že jsem mohla vstávat ke slepicím a husám, že jsem se ráno pomazlila s ovečkou a kravičkou, zatímco jsem přes den běhala za svými milovanými králíčky.
Jsem vděčná za to, že jsem se uměla ohánět srpem, kosou a motorovkou i sekyrou dřív, než jsem se naučila mluvit anglicky.
Jsem vděčná za to, že vím, jak se stlouká máslo, stříhají ovce, pletou košíky a obírají mandelinky.
A ještě víc jsem vděčná za to, že díky tomu vím, že každá mince má dvě strany. Že každá tahle romantická vzpomínka je zároveň vyvážena lopotou, strachem, i bolestí, protože o to je ten prožitek hlubší.
Možná je dnešní Život v ledasčem jednodušší.
Možná se díky všem těm strojům máme lépe.
Ale nevím, jestli cena, kterou za tenhle pokrok platíme, je tou cenou, kterou chci platit i já…
Tak moc vnímám, jak nám právě tohle napojení na Přírodu, na vše živé v ní a na přírodní cykly chybí.
Jak moc nám chybí hloubka Života, která lze získat jen venku, v Přírodě, v lesích či na poli.
Kdo znáte permakulturu, tak mi rozumíte, viďte?
🙂
Nemusíte být farmář a mít lán pole, abyste tohle spojení obnovili.
Nemusíte si kupovat slepice, ani králíky, abyste splynuli s rytmy Přírody.
Stačí, když si do truhlíku příští rok nenasadíte muškáty, ale třeba salát a hrášek.
Stačí, když si na zahrádce klidně ve městě místo okrasných stromů zasadíte pár jedlých keřů, nebo jahod,
Stačí, když na zahradě vyhodíte thůje a místo nich si zasadíte třeba maliny.
Protože až si nasbíráte svou první misku, nebo pak pátou, stou, tisícátou… tak se i vy stane JEDNÍM.
STANETE SE VŠÍM. A BUDETE TVŮRCEM ŽIVOTA V JEHO KRÁSE A SÍLE.<3
S Láskou Lenka
<3Jsem nesmírně vděčná svému Životu, že mi dal právě to místo na světě, v němž jsem vyrostla a v němž žiju. https://www.myjsmetvurci.cz/kdo-jsem/muj-pribeh/
I když spousta věcí nebyla a není jednoduchá, jsem vděčná za to, že jsem vyrostla na statku, kde tohle napojení na Život a spojení s ročními cykly bylo přirozené. Kde to nebylo o nastudovaných poučkách, ale o Životě v jeho prostotě a kráse.
Jsem vděčná za to, že jsem mohla vstávat ke slepicím a husám, že jsem se ráno pomazlila s ovečkou a kravičkou, zatímco jsem přes den běhala za svými milovanými králíčky.
Jsem vděčná za to, že jsem se uměla ohánět srpem, kosou a motorovkou i sekyrou dřív, než jsem se naučila mluvit anglicky.
Jsem vděčná za to, že vím, jak se stlouká máslo, stříhají ovce, pletou košíky a obírají mandelinky.
A ještě víc jsem vděčná za to, že díky tomu vím, že každá mince má dvě strany. Že každá tahle romantická vzpomínka je zároveň vyvážena lopotou, strachem, i bolestí, protože o to je ten prožitek hlubší.
Možná je dnešní Život v ledasčem jednodušší.
Možná se díky všem těm strojům máme lépe.
Ale nevím, jestli cena, kterou za tenhle pokrok platíme, je tou cenou, kterou chci platit i já…
Tak moc vnímám, jak nám právě tohle napojení na Přírodu, na vše živé v ní a na přírodní cykly chybí.
Jak moc nám chybí hloubka Života, která lze získat jen venku, v Přírodě, v lesích či na poli.
Kdo znáte permakulturu, tak mi rozumíte, viďte?
🙂Nemusíte být farmář a mít lán pole, abyste tohle spojení obnovili.
Nemusíte si kupovat slepice, ani králíky, abyste splynuli s rytmy Přírody.
Stačí, když si do truhlíku příští rok nenasadíte muškáty, ale třeba salát a hrášek.
Stačí, když si na zahrádce klidně ve městě místo okrasných stromů zasadíte pár jedlých keřů, nebo jahod,
Stačí, když na zahradě vyhodíte thůje a místo nich si zasadíte třeba maliny.
Protože až si nasbíráte svou první misku, nebo pak pátou, stou, tisícátou… tak se i vy stane JEDNÍM.
STANETE SE VŠÍM. A BUDETE TVŮRCEM ŽIVOTA V JEHO KRÁSE A SÍLE.
<3S Láskou Lenka
