Vyživovací povinnost k dítěti
Když se řekne rodina, není to jen skupina lidí, které pojí (více méně) stejná krev a hluboké citové pouto. Je to též skupina lidí, kteří si mezi sebou mají finančně pomáhat, pokud to některý z nich velmi potřebuje. Pokud by k takové pomoci nedocházelo automaticky (ať už z jakéhokoliv důvodu), je tady zákon, který rodinným příslušníkům pomoc nařizuje, a to v podobě tzv. vyživovací povinnosti. Pod vyživovací povinností se každému nejspíš hned vybaví výživné na dítě. Ve skutečnosti se ale vztahuje na mnohem více rodinných příslušníků. Vyživovací povinnost existuje mezi manžely, mezi rozvedenými manžely, mezi potomky a předky, a rovněž se výživné stanovuje i pro neprovdanou matku.
Vyživovací povinnost k dítěti
O tomto tématu bylo již mnohé řečeno v článku Kdo zaplatí alimenty aneb když se manželé neumí domluvit… V něm se ale předpokládalo, že se rodiče rozvádí. V dnešním případě budeme mluvit o situaci, kdy jsou rodiče stále pohromadě. Pro takový případ nový občanský zákoník jednoduše uvádí, že životní úroveň dítěte má být v zásadě shodná s životní úrovní rodičů. Zákon dále říká, že i když by teoreticky potřeby dítěte mohly být menší, má i tak právo na standard svých rodičů. Bohužel zákon neříká, co dělat, když jsou potřeby dítěte nad síly rodičů.
Výživné mezi manžely
I manželé vůči sobě mají vyživovací povinnost. I když je nám to možná kvůli naší hrdosti trochu proti srsti, podle zákona mají mít manželé stejnou životní úroveň – tzn., ať už bere jeden hodně a druhý málo, mají dát své peníze dohromady a každý z nich má mít rovnou část. Důležité také je, že vyživovací povinnost mezi manžely je přednější než vyživovací povinnost, kterou mají děti vůči nim. Manžel tak musí požadovat vyživovací povinnost nejdříve po svém protějšku, a jedině v případě, že ji protějšek plnit nemůže, musí se obrátit na své potomky.
Výživné mezi rozvedenými manžely
1. Rozvedený manžel má nárok, aby mu exmanžel platil výživné, pokud není schopen se živit sám, kvůli něčemu, co se přihodilo během manželství nebo v souvislosti s manželstvím, např. z důvodu péče o dítě, kdy je matka na mateřské a dočasně tak nevydělává.
2. Druhým typem nároku vzniká v situaci, kdy se (rozvedení) manželé nedohodnou na výživném, pak se ten, kdo rozvod převážně nezapříčinil nebo s rozvodem nesouhlasil a komu byla rozvodem způsobena závažná újma, může domáhat výživného rozvedeného manžela pod dobu max. 3 let od rozvodu.
Vyživovací povinnost dětí vůči svým rodičům
Jak bylo naznačeno výše, pokud se rodiče již nejsou schopni sami živit a nemají potřebné prostředky, aby si zajistili živobytí, připadá vyživovací povinnost na jejich dítě. Dítě však není povinno svým rodičům zajistit stejný životní standard jako má samo (protože často živí ještě své děti), ale musí jim poskytnout výživu slušnou – zajistit jim důstojný život.
Vyživovací povinnost mezi prarodiči a vnuky/vnučkami
Pokud vyživovací povinnost nemůžou plnit rodiče vůči svým dětem či naopak, přechází vyživovací povinnost na nejbližší příbuzné v řadě přímé. Když tedy rodiče neuživí své dítě, musí se na jeho výživě podílet i babička s dědečkem. Naopak, když naše maminka není schopná uživit svou maminku – naši babičku, musíme se o babičku postarat my, apod.
Příspěvek svobodné matce
Je příspěvek, který má svobodná matka právě narozeného dítěte dostávat po dobu dvou let od otce dítěte. Jedná se o finanční částku přímo pro ni. Výživné na narozené dítě je věc druhá – to je určováno v rámci vyživovací povinnosti rodičů… a tím jsme se krásně vrátili na začátek! 🙂
Zdroj foto:Pixabay.com
