Nejlepší odpověď na otázku: „Jaké jsou vaše silné a slabé stránky?“

Tradiční otázka u pohovoru: Jak správně odpovědět na své silné a slabé stránky

Připravte se na pohovor: Identifikace a prezentace vašich silných a slabých stránek

„Jaké jsou vaše silné a slabé stránky?“ To je tradiční a častá otázka, se kterou se u pohovoru můžete setkat. A upřímně, nepatří vůbec k těm oblíbeným, protože o svých silných a slabých stránkách lidé příliš nepřemýšlí, neanalyzují si je a ani nepojmenovávají (což je škoda!) neví, jaká je dobrá nebo špatná odpověď. Vždycky záleží na posuzovateli, na tom, jak vše sami podáte a hlavně na konkrétní nabídce práce či potřebách zaměstnavatele.

Například pokud jste zaměření na detail – někde to může být super výhoda (třeba v zakázkovém zámečnictví, kde svařujete pohledové části zábradlí – jde o preciznost víc než o rychlost) a jinde nevýhoda (v továrně, kde se svařují např. roury a technické věci, kde je důraz na rychlost a funkčnost a estetický pohled se neřeší – jde o rychlost více než o preciznost).

Když na tuto otázku nejste připravení a musíte reagovat „tzv. z patra“, nabízejí se dva scénáře, které vám rozhodně ve výběrovém řízení nepomohou:

1. Mlčíte anebo „hloupě okecáváte“, že si na nic nemůžete vzpomenout.
2. Vyhrknete něco, co vám buď uškodí anebo to vyzní úplně jinak, než jste to mysleli.

Když si dáte tu práci a na tuto otázku si sami odpovíte, pak si:

• více uvědomíte svoji hodnotu,
• pojmenujete si, co může být vaše konkurenční výhoda oproti ostatním zájemcům o práci,
• váš životopis i motivační dopis bude mít větší hodnotu, bude více zacílený a pro zaměstnavatele víc uchopitelný,
• definujete si mnohem lépe, které typy práce či firem jsou pro vás zajímavé, kde budete mít prostor více využít svých předností a tím také budete mít větší přínos pro zaměstnavatele.

Budeme-li znát svoje silné a slabé stránky, bude snazší vybírat zaměstnání a firmy, kde využijeme více svých silných stránek. Tam se budeme cítit dobře a práce nás bude více bavit. Tím budeme větším přínosem pro zaměstnavatele. Jinými slovy, zvyšuje se šance, že najdeme práci, která bude těšit nás i zaměstnavatele a vznikne dlouhodobý pracovní vztah.

Moje rada zní: „Zmiňujte slabé a silné stránky, vztažené ke konkrétnímu místu v konkrétní firmě.“ Co tím mám na mysli? Všechno je relevantní. To, co je někde výhodou, může být jinde na škodu. Navíc do toho vstupuje i subjektivní hodnocení personalistů a případných šéfů. Uvedu jednoduchý příklad, na kterém je to jasně vidět:

Středně pokročilá znalost angličtiny na úrovni B1 může být plusem i mínusem. Například na technických pozicích, kde málokdo vůbec AJ mluví, máte při znalosti B1 obrovskou konkurenční výhodu, pokud firma požaduje technika s AJ – například strojírenský mistr s aktivní angličtinou. Naopak, hlásíte-li se do firmy, kde se mluví převážně anglicky, bude vaše znalost na B1 oproti vašim konkurentům nejspíše nevýhodou, kterou možná „přebijete“ spoustou jiných silných stránek (zkušenosti, povahové rysy, apod.) a zaměstnavatel vám dá šanci, když na této slabé stránce zapracujete.

Pozor – aby bylo jasno, nenavádím vás ke lži anebo vymýšlením si vlastností a znalostí, kterými neoplýváte!

Jak tedy správně definovat svoje silné a slabé stránky vůči konkrétní nabídce?

• Přemýšlejte nad konkrétní pracovní nabídkou i firmou. Zvýrazněte si, jaké vlastnosti požadují, jaké kompetence tam jsou a ty porovnejte s tím, co skutečně umíte a chcete dělat. Tímto se vám krásně ukáže, co jsou vaše silné a slabé stránky vztažené k tomuto konkrétnímu pracovnímu místu.

A kolik uvádět silných/slabých stránek? Na to neexistuje žádná norma, ale osobně si myslím, že 2–3 bohatě stačí k tomu, aby druhá strana (zaměstnavatel) vycítila, že vnímáte svůj prostor pro zdokonalení i svoji sebehodnotu.

Vaše silné stránky

Najít silné stránky není až tak složité. Tady je spíše důležitější, jak je budeme prezentovat. Mělo by to být přirozeně, aby to nevyznělo příliš sebestředně (obzvlášť v naší zemi, kde se pěstuje falešná skromnost). Já osobně doporučuji říct třeba jednu silnou stránku a tu rozvinout na krátkém příkladě, který podloží, jak to myslíme.

Pokud řeknete rázně například: „Jsem dobrý lídr.“, mohlo by to vyznít příliš sebejistě v české kotlině. Pokud ale řeknete: „Jsem dobrý lídr. Daří se mi budovat dobře fungující týmy. Navíc i po letech mě kontaktují mí bývalí podřízení z více firem a říkají mi, jak je škoda, že jsem odešla, protože jsem na ně byla přísná, ale současně jsem byla férová a dokázala z nich i pro ně získat to nejlepší.“

To stejné platí i u používání nic neříkajících výrazů, jako je flexibilita, zodpovědnost, samostatnost, pracovitost. Pokud je přece jenom chcete použít, pak je rozviňte příkladem, jak je tato vlastnost přínosná pro zaměstnavatele.

Příklady, jak můžete silné stránky prezentovat:

• Zvládám dobře řešit několik různých projektů současně. (Jak to může číst personalista? Je to výborný člověk do podobného zaměstnání, ale pokud nastoupí do práce, kde se „nic neděje“, tak hrozí, že brzy odejde).
• Umím si analyzovat situaci a najít nová řešení.
• Mám výborné analytické schopnosti – když si kolegové neví rady, obvykle zajdou za mnou.
• Jsem fyzicky zdatný – se svou fyzickou kondičkou zvládnu svoje úkoly hravě a naopak jsem rád, že nemusím sedět v kanceláři – to bych umřel.
• Mám vrozenou empatii, což mi lépe pomáhá vcítit se do rolí ostatních a odhadnout toho nejlepšího kandidáta.

Vaše slabé stránky

Je logické, že se zájemci o práci bojí sdělovat svoje slabé stránky, aby nepřišli o nabídku, o kterou skutečně stojí. O to víc je třeba se na tuto odpověď připravit.

Tipy, jak odpovídat na otázku k vašim slabým stránkám:

1. Zkuste najít slabou stránku, která vyzní pozitivně.
   • Tím může být třeba znalost AJ. Pokud zmíním, že se anglicky dobře domluvím, ale pokulhávám v pokročilé gramatice, pak moje slabá stránka vyzní vlastně pozitivně (ovšem opět jenom v případě, pokud se hlásím na místo asistentky, kde AJ není podmínkou a ne když se hlásím na pozici tlumočníka).
2. Nikdy neříkejte, že žádnou slabou stránku nemáte anebo o ní nevíte.
   • Vychází to z logiky, že když neznáme své slabé stránky, pak na nich nemůžeme pracovat a mnohem hůř se nám přijímá kritika. Jinými slovy, když pojmenujete nějaké své slabé stránky, znamená to, že s největší pravděpodobností: a) své slabé stránky korigujete v určitých mezích
     • Jedná se často o nějaké naše povahové rysy, vrozené vlastnosti apod. Asi těžko totiž 100% odbouráme to, že jsme netrpěliví, puntičkáři anebo cholerici. Ale pokud to o sobě víme, můžeme si na to dávat pozor a mírnit to tak, aby to nemělo vliv na naši práci anebo naše okolí. Uvedu příklad. Pokud jsem netrpělivá, tak ve chvíli, kdy něco trvá dlouho, nejspíš začnu být protivná a to má vliv i na moje pracovní okolí. Pokud si to neuvědomuji, pak se chovám bezohledně a přenáším svoje pocity na okolí. Naopak, pokud jsem si této vlastnosti vědomá, pak vím, že tu situaci musím „rozdýchat“, uklidnit se a zaměřit svůj focus jinam. b) pracujete na tom, abyste své slabé stránky odbourali
     • V tomto případě mluvíme většinou o něčem, co není součástí naší povahy nebo podstaty jako člověka. Patří sem znalosti a dovednosti, které se v průběhu let učíme (znalosti jazyků či programů, obchodní dovednosti, manažerské dovednosti, …) Jako slabou stránku tak můžeme uvést například věty: „Moje znalost AJ je na pasivní úrovni a potřebuji se rozmluvit. Mám soukromé hodiny s lektorem a věřím, že to bude otázkou týdnů, než si budu jistá v mluveném slovu“ (opět se budu opakovat – toto je dobrá slabá stránka, pokud se hlásíte na asistentku, kde se AJ použije občas, ale rozhodně ne vhodná slabá stránka tam, kde je jasné, že budete od prvního dne mluvit z 90 % času v angličtině). „Neovládám váš účetní program Pohoda, ale vím, že mi počítače nedělají problémy a brzy se vše naučím.“

Myslím, že už si teď dokážete sami odpovědět, co je ta nejlepší odpověď na otázku: „Jaké jsou vaše silné a slabé stránky.“

Přesně tak, žádná taková jednoznačná odpověď neexistuje – nenechte se proto pochybnými poučkami z internetu slepě navést tam, kde si nebudete jistí anebo nebudete autentičtí. Zapojte svůj selský rozum a intuici a buďte přirození – to vám pomůže ze všeho nejvíc.

Věřím, že příště už vás tato otázka u pohovoru nerozhází.

Mějte se krásně, s úctou.

Zdroj foto: Pixabay.com