Alexandrijská knihovna sedm let od počátku arabského jara

Motto: „Zajímám se o budoucnost, protože v ní hodlám strávit zbytek života.“

– Charlie Chaplin –
Revoluční období arabského jara započalo ve většině arabských států na konci roku 2010, v Egyptě nastalo o rok později, přesněji 25. ledna 2011. Jednalo se o vlnu nepokojů, povstání a demonstrací, z jejíchž následků se zasažené arabské země vypořádávají prakticky dodnes.
Alexandrijská knihovna v Egyptě se v době arabského jara musela vypořádat s mnoha extrémními situacemi, ať už se jednalo o korupční skandály, rabující demonstranty, stávku zaměstnanců či mimořádně nízkou návštěvnost. Všechny tyto nepříjemné nesnáze jsou již zažehnány a tato přední kulturní, vzdělávací a vědecká instituce zaměřila veškerou svou snahu k uvědomění egyptské společnosti o demokratických hodnotách a lidských právech. Instituce chce obyvatele této překrásné země upozornit zejména na nebezpečí tkvících v rasismu, radikalismu či xenofobii. Knihovna aktivně bojuje proti extrémismu a násilí pomocí tzv. „kulturního boje“ spočívajícího například v pořádání různých akcí a konferencí na daná témata přednášenými intelektuály a významnými osobnostmi nejen z arabských zemí.
První významná konference[1] se konala v lednu 2015. Konferenci inicioval sám prezident republiky spolu s ministrem zahraničí. Konference se účastnilo více než 250 intelektuálů z 18 arabských zemí. Hlavním cílem setkání bylo vytvořit strategii založenou na zdravém rozumu a vyjádřit důležitost toho, aby arabské státy zůstaly sjednoceny, a to zejména s ohledem na tehdejší situaci, kdy musely všechny tyto země čelit radikálům z různých teroristických organizací. Závěrečným usnesením konference se stalo prohlášení, které říká, že radikalismus je možné porazit za pomoci reformace proslovů jednotlivých národních náboženských vůdčích propagátorů, dále za pomocí reforem v kultuře, vzdělávacím systému a médiích (svoboda slova není až tak svobodná, většina egyptského tisku patří vládě, či politickým stranám; soukromí vydavatelé nesmí znevažovat hlavu státu, vládu, ani zájmy země vůči zahraničí). Se zmiňovanými reformami v tak důležitých oblastech souhlasí i nejvyšší představitel islámu v Egyptě, muftí Ahmed el Tayeb z mešity Al-Azhar[2]. Společně se stejnojmennou univerzitou, která k mešitě náleží, pořádá knihovna semináře zaměřené na problematiku postavení žen v muslimské společnosti. Konference měla u veřejnosti takový ohlas, že se na ni knihovna rozhodla navázat dalšími obdobnými konferencemi[3], které pořádala v následujících letech 2016 a 2017.
Změny v egyptské společnosti mající vliv na chod knihovny
V roce 2014 si zvolili občané Egypta nového prezidenta Stal se jím voják z povolání s hodností maršála, bývalý vrchní velitel ozbrojených sil Egypta a ministr obrany a vojenské výroby Abdel Fattah Al-Sisi. Sám Sisi inicioval sesazení bývalého prezidenta Muhammada Mursího vojenským převratem. Připomeňme, že Muhammad Mursí byl prvním demokraticky zvoleným egyptským prezidentem v občanských volbách v roce 2012.
Prezident republiky se automaticky staví do čela správní rady Alexandrijské knihovny[4] a to do funkce jejího předsedy. Tímto činem se má zvýšit prestiž samotné instituce v očích veřejnosti a má ukázat, jak významnou institucí knihovna je nejen pro residenty Egypta, ale i pro okolní svět.
Korupční skandály, které knihovnu od počátku arabského jara provázejí, se dotkly také osoby tehdejšího zakládajícího ředitele knihovny doktora Ismaila Serageldina. Jeho vyšetřování trvalo téměř rok. Obvinění byl nakonec zproštěn a do vedení knihovny byl navrácen, nicméně v roce 2017 z funkce odstoupil, jelikož jeho pověst byla touto aférou značně poškozena. Novým ředitelem Alexandrijské knihovny byl 11. května 2017 jmenovánprezidentem republiky  doktor Mostafa el Feki. Bývalý ředitel však nadále zůstává členem správní rady knihovny a emeritním knihovníkem, takže se na chodu knihovny stále aktivně a zcela zaslouženě podílí.
Doktor Mostafa el Feki je ostříleným diplomatem se značnými zkušenostmi na politickém i kulturním poli, které získal za své dosavadní velice úspěšné kariéry. Doktor el Feki zastával mnohé pozice, byl například egyptským ministrem zahraničí, velvyslancem Egypta v Rakousku, Slovensku, Slovinsku a Chorvatsku, byl také právním poradcem Egypta v Novém Dillí či vicekonzulem egyptské ambasády v Londýně. Dlouhé roky se věnoval také přednášení na prestižních univerzitách, ve vědeckých institucích a kulturních centrech po celém světě. Nějakou dobu působil jako profesor na Americké univerzitě v Káhiře, stal se ředitelem Egyptského institutu pro diplomatická studia a byl jedním ze zakladatelů Britské univerzity v Egyptě. Své bohaté znalosti v oblasti historie, politiky a mezinárodních vztahů zúročil ve formě publikování článků a knih, kterými obohatil arabský akademický svět.
Nejvýznamnější kulturně-vzdělávací akce
V letech 2013 a 2014 proběhly v prostorech planetária, které je neoddělitelnou součástí knihovny, dvě robotické olympiády[5] určené pro egyptské žáky základních a středních škol ve věku 12 až 18 let.
V planetáriu již třetím rokem probíhá rovněž vědecká olympiáda pro studenty středních škol. Cílem této olympiády je poskytnout žákům zábavné vzdělávání na poli vědy, naučit je týmové práci pod vedením učitele – dohlížitele, vyvinout u dětí dobré komunikační schopnosti tak, aby se nebály své nápady a názory říci nahlas a prosadit si je, dát dětem prostor pro vytvoření a přednesení vlastní prezentace. Každý soutěžní tým se skládá ze čtyř žáků a jednoho učitele. První fáze olympiády je věnována rozličným tématům, se kterými jsou studenti seznamováni pomocí interaktivních projekcí a dalších aktivit. V druhé fází se utkávají jednotlivé týmy mezi sebou při odpovídání na otázky, jež se týkají právě témat, která jim byla v první fázi olympiády představena. První tři vítězné týmy získají za svou snahu pohár.
Naprostým unikátem je výukový časopis SCIplanet[6],který planetárium vydává v online podobě, a to jak v arabském jazyce, tak v angličtině. Veškeré články v něm uveřejněné se zabývají odbornými tématy, jež mají v první řadě upoutat mladého čtenáře od 12 let, u kterého tak chtějí tvůrci časopisu vzbudit zájem o vědu a techniku, a to všechno zábavnou a čtivou formou. Podle vlastních zkušeností však mohu říci, že se do něj se zaujetím začte i kdejaký dospělý, který si chce rozšířit obzory. Články jsou pojaty příjemnou čtivou formou a přibližují čtenáři vědeckou tématiku. Časopis vydává planetárium již desátým rokem, čtyřikrát do roka. Do roku 2013 byl tento časopis vydáván dvakrát ročně v tištěné formě jako newsletter. Planetárium vydává i různé publikace, které jsou určeny především pro dětské návštěvníky (omalovánky s obrázky s vědeckými náměty, různé doplňovačky, křížovky, rébusy a jiné zábavné čtení). Nesmíme zapomenout zmínit ani newsletter[7], který je určen všem zájemcům o astronomii, pro něž je pravidelně pořádáno pozorování noční oblohy přímo z prostor planetária. Zaměstnanci planetária ve školním roce uskutečňují mnohé doprovodné programy pro studenty základních a středních škol se zaměřením na vědu. Workshopy, do kterých jsou studenti aktivně zapojeni, trvají okolo 60 minut a můžou probíhat jak v arabštině, tak angličtině, záleží na přání vyučujícího. Cílem je najít a prohlubovat v dětech a dospívajících jejich kreativitu a pomoci jim využívat ji v každodenním životě při získávání nově nabytých poznatků.
Letos se již podruhé konala na půdě knihovny vědecká soutěž s názvemIntel BASEF[8], jenž je pořádána pro egyptské studenty ve věku 14 až 18 let. Soutěž se stala odrazovým můstkem pro mladé nadějné egyptské „vědátory a vynálezce“. Studenti díky této soutěži mohou prezentovat svoje nápady a tři nejlepší projekty jsou následně vyslány na mezinárodní soutěž Intel ISEF[9], která se koná každý rok v květnu v USA, kde s nimi reprezentují Egyptskou republiku. Této mezinárodní soutěže se účastní přibližně 1 700 vybraných studentů z celého světa, kteří, jak již bylo řečeno výše, uspěli ve státním kole. Hlavní cenou soutěže je výhra 75 tisíc amerických dolarů, druhý a třetí vědátor je oceněn 50 tisíci dolary. Ani ostatní účastníci však nepřijdou zkrátka. 400 dalších nejlepších účastníků získá stipendia a peněžní ceny za svůj inovativní výzkum prezentovaný v soutěži. Jsou poskytnuty také granty pro školy vítězných účastníků. Celkem jsou rozdány ceny v hodnotě 4 milionů amerických dolarů. 
Pro zajímavost můžeme uvést, že v roce 2013 získala Bibliotheca Alexandrina od Evropské unie dvouletý grant[10] na částku 1 milion eur, jež má v Egyptě podpořit kulturní rozmanitost a tvořivost. Hlavním cílem grantu je navrhnout koncepci kulturní národní politiky, podpořit kulturní a umělecké vzdělávání zejména mladých nadějných studentů, chránit a prosazovat rozmanitost různých kulturních postojů a projevů v zemi.
Další krok v úspěšném budování značky Alexandrijské knihovny
Jak jistě víme, úspěšná knihovna má jasně vymezenou vlastní ideu a identitu, kterou se prezentuje svému okolí. Přesně ví, kdo je její cílovou skupinou a co chce svým uživatelům nabízet na základě jejich potřeb a požadavků. Úspěšná knihovna má vymezeny své konkrétní cíle, vize a poslání, prosazuje myšlenky a hodnoty, kterých hrdě dosahuje a v neposlední řadě je v očích veřejnosti identifikovatelná jednotným vizuálním stylem, logem či výrazným sloganem. Neméně důležití jsou i ambasadoři, kteří knihovnu podporují a všemožně propagují. Všechny tyto parametry zastává Alexandrijská knihovna naprosto bezkonkurenčně. Jediné, co ještě do minulého roku postrádala, byl tzv. „cool ceo“, tedy hrdina! Tím se stal symbol tzv.„alexandrijský Prometheus“.Knihovna si od něj slibuje stejné podvědomé propojení, jaké se lidem vybaví například, když uvidí nebo uslyší o Soše svobody stojící na Ostrově svobody[11] u New Yorku nebo Eiffelově věži v Paříži. Jestli se však podaří Promethea do podvědomí lidí vštípit tak hluboko, ukáže jen čas a nezbytná pečlivě naplánovaná marketingová propagace. Socha Promethea stojí před konferenčním centrem knihovny. Centrum leží na nábřeží naproti východního přístavu a s budovou knihovny je propojeno podzemním průchodem vedoucím pod Plaza of Civilization.
Velkou změnou prošly i webové stránky
Kompletní rekonstrukcí prošly webové stránky Alexandrijské knihovny. Ty v současné době vyhlížejí velice moderně a intuitivně. O tom, že bylo nutné optimalizovat grafické uživatelské rozhraní webových stránek a zvýšit tak jejich uživatelskou přívětivost, mluví jejich návštěvnost – denně je zaznamenáno více než 2 miliony rozkliknutí. Předchozí uživatelské rozhraní bylo sice plně funkční, ale postrádalo to nejdůležitější – intuitivnost, jednoduché ovládání, moderní vzhled a dobře rozvržený layout. Současné rozhraní toto všechno splňuje do nejmenších detailů. Webové stránky jsou dostupné ve třech jazycích – arabštině, angličtině a francouzštině. Nechybí zde dnes již samozřejmé přímé propojení se sociálními sítěmi jako je Facebook, Instagram, Twitter či LinkedIn, a také odkaz na YouTube kanál, kde nalezneme překrásnou úvodní prezentaci o knihovně, kterou si tak můžeme virtuálně prohlédnout. Sledovat zde lze také záznamy z nejrůznějších akcí, které se v knihovně pořádaly.
Bibliotheca Alexandrina nezahálí, aneb krátce o nových atraktivních projektech
Alexandrijská knihovna spolupracuje spolu s organizací CEDEJ[12] na tvorbě archivu veškerého egyptského tisku. Momentálně je dostupných přes 800 tisíc článků z celkového počtu 24 deníků a týdeníků. 13 z nich vychází v tištěné podobě, 11 v online formě. Digitalizují se jak arabsky psané noviny, tak i anglické a francouzské, které na území Egypta pravidelně vychází. Sbírka prozatím obsahuje seriály publikované v letech 1970 až 2010. Články jsou na základě jejich obsahu rozděleny do 15 kategorii a každá kategorie je dále členěna na podkategorie. V katalogu můžeme vyhledávat pomocí klíčových slov nebo přímo v rejstříku autorů, který obsahuje více než 17 tisíc jmen, dále ze 170 vydavatelů, na základě předmětu/obsahu (ekonomika, politika atd.) či podle časového rozmezí.
Dalším unikátním počinem je webová stránka BAIFA[13], která poskytuje informační servis primárně rozvojovým africkým zemím. Bibliotheca Alexandrina se tak snaží v těchto zemích podporovat výzkum a zlepšovat informační infrastrukturu. BAIFA zahrnuje neomezený přístup do dvou databází firmy Elsevier,jmenovitě do ScienceDirect a Scopus, a to těm vědeckým a výzkumným institucím, které nemají nebo si nemohou dovolit předplatit kvalitní licencované elektronické zdroje. Mimo to nabízí BAIFA přístup i k velkému počtu elektronických zdrojů rozličných témat a oborů. Tento informační servis taktéž poskytuje online vzdělávací programy zaměřující se na zvyšování informační gramotnosti knihovníků nejen v rozvojových zemích Afriky.

Institut odborného vzdělávání PTI[15] se věnuje posílení úlohy knihovny pro místní komunitu. Clem institutu je stát se regionálním centrem excelence, které nabízí komplexní programy odborného rozvoje zájemcům z řad veřejnosti, kterým poskytuje odbornou přípravu v rozličných oblastech a specializacích prostřednictvím vzdělávacích kurzů a přednášek nabízených různými odděleními knihovny. Snaží se pomoci uplatnit se vysokoškolákům a absolventům na trhu práce. Na odborném vzdělávání knihovna spolupracuje s dalšími kulturními institucemi.
Kurzy mohou zájemci vybírat buďto přímo z nabídky podle obsahu přednášek, nebo podle zaměření – nabízeny jsou kurzy pro děti, studenty středních a vysokých škol, profesionály nebo pro zdravotně znevýhodněné osoby. Co se týká obsahu přednášek, nabídka je opravdu pestrá – přes 60 různých odborných témat od jazykových, historických, kulturních a společenských, až po ty opravdu vědecky zaměřené.
Závěrem
Alexandrijská knihovna zastává zcela ojedinělé místo mezi nejprestižnějšími knihovnami světa a v arabském světě dosud nemá konkurenci. Spojené arabské emiráty se pokouší její postavení „ohrozit“ již delší dobu plánovanou výstavbou nové knihovny v Dubaji, která má být absolutní senzací, avšak osobně nezastávám názor, že by překonala natolik výjimečnou instituci, jakou je právě Bibliotheca Alexandrina. Už jen z toho důvodu, že žádný z ostatních arabských států nemá tak rozsáhlou historickou základnu v písemném kulturním dědictví, jakou má právě Egypt. Bibliotheca Alexandrina má navíc naprosto unikátní podporu nejrůznějších světových osobností, a dokonce i Evropské unie a USA. V knihovně pravidelně přednáší renomovaní odborníci, pořádají se konference, kterých se účastní vědci a osobnosti z celého světa. Dubajská knihovna šejka Mohammeda bin Rashida, jak se má knihovna jmenovat,překoná tu Alexandrijskou pouze svou rozlohou (mluví se až o 66 tisících m²), případně nejmodernějším technologickým vybavením.
Za 16 let svého působení si Bibliotheca Alexandrina vytvořila nebývale dobré jméno. V očích egyptské veřejnosti je unikátem a unikátem zůstává i pro zbytek světa. Pojďme si shrnout ty nejzákladnější parametry marketingové koncepce, které dělají knihovnu právě tou jedinečnou kulturní institucí.
Zcela nepochybně knihovna přispívá ke kvalitnímu životu alexandrijské komunity.  Svými rozsáhlými fondy uspokojuje informační potřeby všech generací a především tu mladou „formuje“ do podoby „človíčka, který prahne po vědomostech“. Žáci a studenti základních, středních a vysokých škol zde nalézají pestrou škálu vzdělávacích programů, pochvalují si je také učitelé a akademická obec. Alexandrijská knihovna dává nadějným studentům jedinečnou příležitost prezentovat své znalosti, rozvíjet další dovednosti a navíc, v rámci soutěží se mnozí z nich mohou podívat i za hranice Egypta a nastartovat tak pro sebe lepší budoucnost. Knihovna prezentuje významnou část písemného kulturního dědictví prostřednictvím digitalizace – jde o jedinou instituci v Egyptě, která se této oblasti věnuje, jelikož jako jediná na to má technické vybavení a dostatek finančních prostředků (především ze sponzorských darů a grantů). V neposlední řadě se podílí na zvyšování informační gramotnosti egyptské společnosti. Pro uživatele je nebývale atraktivní pro své různorodé aktivity, přednášky, konference, které jsou často přístupné zcela zdarma či za mimořádně symbolické vstupné.
Shrnutí
Hlavním cílem Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011-2015 včetně internetizace knihoven bylo naplnění věty klienta, který říká: „V krásné, přívětivé a pohodlné knihovně rychle obsloužen příjemným, kvalifikovaným, očividně spokojeným a motivovaným personálem nebo z pohodlí domova bez ohledu na národnost či handicap, v kteroukoliv denní či noční dobu získám bezplatně požadovanou kvalitní službu.“ Dovoluji si tvrdit, že toto všechno do puntíku Alexandrijská knihovna splňuje. Pojďme se tedy alespoň některými jejími kroky inspirovat…