Bílá sobota je druhým dnem, kdy Ježíš ležel v hrobě. Den zmatku a ticha. Ježíšovi učedníci byli v tento den konfrontováni s tvrdou realitou Ježíšovy smrti. Byli plni nejistoty a jistě i zoufalství, protože prožili těžkou desiluzi a nevěděli, co si dál počít.
Druhý den tak zvaného velikonočního – tridua (třídenní). Církev prodlévá u ježíšova hrobu, rozjímá nad jeho utrpením a smrtí a po celý den nekoná žádné liturgické obřady…
Na Bílou sobotu končí postní doba a vrací se radost z jara a bujaré oslavy. Typickou činností v tento den je příprava dobré hostiny, která ve Skandinávii má formu stolu s mnoha chody a přílohami, z nichž si každý bere to, na co má chuť. Na talířích nechybí ryby, maso (jehněčí, klobásy…), brambory, vajíčka a zelenina.
Na Bílou sobotu poprvé od Zeleného čtvrtka zní kostelní zvony, které ve čtvrtek utichly.
Zdroj obrázků: bing.com
