Často a rády píšeme zajímavé a inspirativní příběhy žen, kterým osud naložil víc než ostatním. Edita je jednou z nich. Mladá maminka dvou dětí plná elánu a života, která však trpí nedoslýchavostí. Ztratila přes 90 % sluchu. Jak se naučila žít se svým handicapem, co ji v životě nejvíc baví a naplňuje, o tom se můžete dočíst v následujícím rozhovoru. Edita je mimochodem jedna z žen, která vyhrála kampaň Tvář roku pro KiK.
Trpíte nedoslýchavostí od narození?
Nedoslýchám až od svých tří let, kdy jsem prodělala komplikované příušnice. Měla jsem v tomto ohledu štěstí v neštěstí, protože jsem se mohla naučit mluvit.
Přestože máte handicap, žijete aktivní život. Povězte našim čtenářkám, co je pro vás nejtěžší a s čím se musíte vypořádat?
Těch situací je mnoho. Například telefonování. Vždy si říkám, co budu dělat, když bych se objevila u nějaké nehody nebo někdo v mém okolí potřeboval zavolat sanitku. Jak to udělám? Ano, mohu zavolat na linku a říci, co se děje a kde jsem, ale už nedokážu odpovídat na jejich dotazy. Celkově komunikace je pro mě velký problém.
Složité situace řeším i ve své práci (lektorka skupinových cvičení, pozn. red.). Jsou dny, kdy slyším ještě hůře (například při nachlazení, nebo když mívám hučení v uších).
Myslíte, že v dnešní době to mají handicapovaní lidé lehčí – myslím, co se techniky i přístupu lidí týče?
Ano, určitě. Vnímám to hlavně u dětí s podobným postižením. Mají daleko lepší možnosti, než jsem měla já. Setkávala jsem se ve škole s nepochopením, a to i ze strany učitelů. Například si vzpomínám, kdy paní učitelka zadávala diktát, ale na mě vůbec nikdo nebral ohledy. Věřím, že dnes už takové situace nenastanou.
Pracujete jako lektorka skupinových cvičení. Proč jste zvolila zrovna tento obor?
Sport mě neskutečně baví a díky tomu se stal mou prací a zároveň koníčkem. Mimo jiné se také snažím pomáhat v oblasti výživového poradenství, ale více mne naplňuje právě ta práce s lidmi. Jejich návraty, energie, úsměvy mi dávají sílu a chuť stále pracovat pohybem a vzdělávat se dál.
Jakému sportu se přesně věnujete?
Momentálně cvičím piloxing – spojení boxu, pilates a tance. Dále vedu lekce podobné piloxingu – Piloxing® Barre je komplementární program využívající baletní tyče jako podpory k vytvoření vnější odolnosti a svalového zapojení.
Další lekce, která ženy láka, je břišní pekáč. Je určen všem, kteří chtějí zpevňovat nejen celé tělo, ale i pánevní dno.
Ještě cvičím DeepWORK, což je dynamický trénink, kdy na základě předem stanovených principů hodina přechází energetickými fázemi, během kterých se střídá silová a kondiční zátěž, napětí a uvolnění.
Proč jste se přihlásila do soutěže Tvář roku, co bylo tím impulzem a co se u vás od doby, kdy jste vyhrála, změnilo?
Mým impulzem bylo asi to, aby se ženy se stejným nebo podobným handicapem nebály. Chtěla jsem ukázat, že i tímhle jde dodat jim odvahu a sílu.
Co se změnilo? Řekla bych, že mi tahle soutěž a zkušenost zvýšila sebevědomí a dodala více chuti se nedat, nevzdávat… a užívat si více života. Je to zkušenost k nezaplacení.
