Brňan Jiří Josef Kamel dal jméno kaméliím
Jezuitský misionář, botanik a lékárník systematicky rozčlenil faunu a flóru Filipín, kde žil.
Kamélii se říká královna zimních květin. Pochází z Japonska a severní Číny, je jednou z nejkrásněji kvetoucích pokojových rostlin. Její květy připomínají čajové růže a rozvíjejí se uprostřed zimy. Jméno dostala po brněnském rodákovi Jiřím Josefu Kamelovi. Jezuitského misionáře, amatérského botanika a lékárníka, který podle odborníků svými nákresy rostlin a věděním předběhl dobu.
Jiří Josef Kamel se narodil 21. dubna 1661 v rodině brněnského postřihačského mistra Andrese Kamela. Řemeslníka, který se specializoval na stříhání látek. Rodný domek stál poblíž Židovské brány, nedaleko ústí Masarykovy ulice do náměstí před brněnským hlavním nádražím. Nějakou dobu studoval v rodném Brně v jezuitské koleji, ze které dnes zbyl jen kostel Nanebevzetí Panny Marie v Jezuitské ulici.
V sedmnácti letech přijali Jiřího Josefa na jezuitskou misijní školu ve Vídni. Ukončil ji tam s vynikajícím prospěchem a exceloval především v přírodních vědách. V Brně pak ve svých jedenadvaceti letech vstoupil v roce 1682 do Tovaryšstva Ježíšova. Když mu skončil noviciát, působil jako lékárník v Jindřichově Hradci, později vedl lékárnu koleje v Českém Krumlově.
Tam ho vybrali jako misionáře na filipínské ostrovy.
Kamel tam založil i botanickou zahradu. Pracoval také jako lékař, ošetřovatel nemocných v kolejním lazaretu a byl známý svou charitativní činností. „Jeho řeholní horlivost o pomoc duším i nemocným bližním a velké znalosti lékařské i botanické z něj brzy vytvořily osobnost přitahující pozornost i obdiv nejen manilské veřejnosti,“ uvedl jezuita a vedoucí českého vysílání vatikánského rozhlasu, páter Josef Koláček.
Na Filipínách sbíral Kamel rostliny, sestavoval herbáře, studoval živočichy, pořizoval jejich kresby i detailní popisy a uváděl jejich názvy v různých jazycích. V domorodém, indickém, malajském, čínském, španělském a latinském. To, že často vzpomínal i na Čechy, dokládá fakt, že jeden keřík nazval Myrtillus bohemica. „Kamelovo dílo sestává ze tří celků: z herbáře, jeho kreseb a z tištěných publikací. Herbář je zajímavý tím, že je nejstarším tropickým herbářem sbíraným Čechem,“ doplnil výčet Kamelových aktivit bývalý rektor Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně Václav Suchý.
Na adresu lékárníka
Výsledky pozorování, kresby, pojednání a herbáře posílal Kamel do Londýna lékárníkovi Jamesu Petiverovi a přírodovědci Johnu Rayovi. Předávali je Královské společnosti pro zlepšení přírodních znalostí. Kamel napsal také dvanáct latinských pojednání o flóře, fauně i minerálech filipínských ostrovů včetně ostrova Luzon, na kterém leží Manila. Mnoho zpráv se však cestou ztratilo. „Musíme si uvědomit, že z Filipín do Anglie putovaly dopisy i půl roku, přesto se uchovalo přes šest set kreseb. Byl to úžasný člověk s citem pro detaily a výtvarně velmi nadaný,“ zdůraznila Kamelovy přednosti Olivová.
Jako první objevil a popsal rostlinu Strychnos ignatii, ze které vědci v roce 1818 získali prudce jedovatý alkaloid strychnin. První popsal i létavého hmyzožravce Galeopitheca, létající rybu Hirnudo luzonis. Vyvracel tehdejší představu, že myši, červi a hmyz vznikají z tlejícího listí a u hmyzu rozeznal dvojí pohlaví.
Tři třídy
Ačkoliv Kamel neměl odborné vzdělání, byl schopný systematicky rozčlenit faunu a flóru Filipín. Všechny rostliny dělil na tři třídy – byliny, dřeviny a liány. Vůbec poprvé znázornil viviparii, což je klíčení rostlin přímo v semenech na mateřské rostlině. Mnoho zkušeností získal Kamel při stycích s domorodci.
Kamel svými věrnými a přesnými kresbami vytvořil typ vědeckého obrazu. Podle Václava Suchého měl neobyčejný pozorovací talent a nadání pro zachycení důležitých detailů. V kresbách je dobře vidět význam obrazu v době, kdy byla botanika jako věda ještě v plenkách.
Do vytvoření pevné terminologie a popisů se až v první polovině osmnáctého století pustil švédský přírodovědec a lékař Carl Linné. Přestože nákresům určil jen místo názorného doplňku popisu, Kamelovy práce si velmi vážil. Na jeho počest pojmenoval jednu z nově objevených rostlin, kamélii japonskou. „Znal Kamelovu práci a obdivoval jeho znalosti. Proto dal rostlině jeho jméno. Do Evropy ji však přivezl až po jezuitově smrti,“ doplnila Olivová.
Zbyla část dopisu
Jiří Josef Kamel zemřel v Manile 2. května 1706 na úplavici – prudké horečnaté střevní onemocnění. Do Brna se už nikdy nevrátil, v České republice dokonce není ani jeden originál jeho kreseb. „V Moravském zemském archivu je však uložená alespoň část jednoho dopisu,“ upozornila historička Olivová. Veškeré nákresy a popisy rostlin a živočichů i jeho herbář rostlin jsou v Britském muzeu v Londýně a v knihovně Katolické univerzity v belgické Lovani. Brněnské muzeum má k dispozici jen kopie pětadvaceti Kamelových kreseb, které mu daroval lékárník Josef Entner, autor knihy Georgius Josephus Camel.
Zdroj: https://brnensky.denik.cz/serialy/brnan-jiri-josef-kamel-dal-jmeno-kameliim20100822.html
Zdroj: https://brnensky.denik.cz/serialy/brnan-jiri-josef-kamel-dal-jmeno-kameliim20100822.html
Zdroj: https://brnensky.denik.cz/serialy/brnan-jiri-josef-kamel-dal-jmeno-kameliim20100822.html
