Někoho možná napadne, že práce v nemovitostech je spíš pro muže. Blanka Skácelová si však myslí opak. O své klienty pečuje i v době, kdy se jí narodil syn a dokáže tak skloubit roli maminky i makléřky. Podle ní je to ideální možnost, jak si vydělat peníze i na mateřské, a přitom nešidit dítě. Jak se do světa nemovitostí dostala a v čem vidí největší benefit?
Nemovitosti prodáváte skoro osm let. V čem vnímáte největší benefit tohoto oboru?
Nejvíce mě baví rozmanitost. Každý den potkávám nové a často zajímavé lidi, poznávám nová místa a také zjišťuji, jak je svět malý. Kolikrát ani nevíme, jak k sobě mají lidé blízko, jak se mezi sebou znají. Každý z nich má svůj příběh a já se stávám jeho součástí. Náš vztah je založený na velké důvěře a také zodpovědnosti. Jsem šťastná z každého klienta, který si váží mé práce a dokáže ji ocenit.
Před dvěma lety se vám narodil syn. Jak dlouho jste čekala na mateřství?
Na Robina jsme čekali skoro deset let a během té doby jsem si prošla řadou lékařských zákroků. Vše začalo, když jsem měla velmi stresující práci a už tenkrát jsem absolvovala také několik neúspěšných pokusů IVF. Když jsem z této práce odešla, dělala jsem několik let ve volnějším režimu, ale miminko stále nepřicházelo. Naopak přibývalo zdravotních problémů. Pak přišla nabídka z realitní kanceláře a ta práce mě natolik pozitivně pohltila, že jsem na problémy lépe zapomněla. Dokonce jsem si namlouvala, že děti nechci, že máme s mužem krásný život, který dokážeme naplnit i jinými radostmi.
Také jsem se začala více věnovat sobě, chodila jsem na meditace, udělala si kurz Pěti Tibeťanů, změnila stravu a celkově životní styl. To vše ale primárně kvůli mému zdraví. A jak dětí kolem nás přibývalo, došlo mi, že mě to bude jednou mrzet a tak jsem ještě zabojovala. Řekla jsem si, že teď už naposledy a že to tentokrát vyjde. Navíc v té době otěhotněla má sestra, takže motivace byla o to větší. Dodnes si pamatuji, jak jsme s mužem nervózně seděli na klinice a čekali, jak dopadne těhotenský test. Po všech těch zklamáních jsme se rozhodli, že to vydržíme a necháme si tu zprávu říct od lékaře. A byla to ta nejkrásnější slova, jaká jsme v tom roce slyšeli.
Proč si myslíte, že je dobré najmout si realitního makléře? Vždyť dnes najdeme spoustu informací na internetu a prodat nemovitost přeci není tak složité?
Ano, máte pravdu. Dokonce jsem slyšela, že jsme jen otevírači dveří. Naopak jedna moje klientka mi řekla, že prodávat přes realitní kancelář byla nejlepší investice v jejím životě. Je to velice schopná žena, ale přesto pochopila, že to není jen o tom, že jí ušetříme čas. Po těch letech práce v nemovitostech můžu říct, že každý případ je specifický, ne každý probíhá hladce, vyvstávají různé překážky a my víme, jak s nimi naložit. Jak nejlépe nemovitost prezentovat. Pomáháme i těm, kteří nové bydlení hledají, dokážeme poradit, na co si dát pozor. Nástrahy číhají na obou stranách, prodávajícího i kupujícího a realitní makléři jsou tu od toho, aby zajistili pro všechny bezpečný obchod. Zuby si také sami netrháte..
Předchozí zkušenosti jste sbírala v marketingu, máte vystudované dvě vysoké školy. Proč jste si vybrala právě práci realitní makléřky?
Úplnou náhodou. Když jsem odešla z marketingu, několik let jsem se věnovala organizováním svateb a firemních akcí. V té době můj kamarád začal pracovat v Century 21 Ruby, kde právě připravovali projekt na prodej luxusních nemovitostí. Měli se prodávat formou eventů, společenskou nebo zábavnou akcí, která by do dané nemovitosti přivedla potenciální zájemce o koupi. A na tento projekt doporučil mě. S vedením jsme si tenkrát sedli, a navíc v celé kanceláři byla taková přátelská atmosféra. Tušila jsem, že tady se mi bude líbit. Musela jsem se ale naučit klasický prodej nemovitostí a u toho jsem nakonec zůstala.
Zmínila jste přátelskou atmosféru mezi makléři u vás v kanceláři. Bývá to ve vašem oboru obvyklé?
Když jsem dělala v marketingu, seděla jsem v kanceláři s obchoďáky a tam se nikdo nepřátelil. Panovala mezi nimi velká rivalita, a to měli každý své teritorium. Přesto si pořád házeli klacky pod nohy. Tady je to jiné. Sice si každý sháníme klienty sám a teritorium nemáme rozdělené, ale nikdy jsem nepocítila, že by mi někdo nechtěl pomoci. Obrovskou podporu jsem měla v začátcích a mám ji dodnes. Vycházíme si vzájemně vstříc, radíme se ve složitých případech, předáváme si zkušenosti. A navíc se dokážeme pobavit i mimo kancelář. Moc si toho vážím, nikdy jsem takový kolektiv nezažila.
Přesto, že máte vytoužené miminko, stále se věnujete práci makléřky. Jak stíháte péči o dítě a prodej nemovitostí?
To dlouhé čekání se mi vrátilo tím, že jsem měla krásné těhotenství a jako miminko byl Robin velmi klidný a hodně spinkal. Díky tomu jsem mohla pracovat téměř bez omezení. Navíc jeho režim přivedl řád i do mé práce. Hodně mi pomáhá manžel a sestra, která má o tři měsíce staršího syna, tak si děti vzájemně hlídáme.
Občas beru Robina s sebou na prohlídky a vždy jsem se setkala s krásným přijetím. Teď má Robin přes dva roky, tak už vyžaduje víc pozornosti. Také jak se mu blíží školkový věk a čím dál víc si uvědomuji, že si ho chci užít. Přesto ale práci neodmítám, a i díky kolegům, kteří mi se vším pomáhají, si můžu dovolit skloubit roli maminky a makléřky.
Máte vůbec nějaký čas i na sebe?
Přiznám se, že čím dál méně, ale snažím se. Dříve jsme se s manželem hodně scházeli s přáteli a chodili za kulturou, teď jsou večery spíš rodinné, ale já to beru jako součást života a dokážu si to i užít. Přátele ale myslím nezanedbáváme, jen je to už v jiném režimu. Také hodně cestujeme, to nám naštěstí zůstalo. Robin byl na první dovolené v osmi týdnech a od té doby jsme s ním viděli spoustu krásným míst. Cestování je pro mě tím největším relaxem, a teď navíc obohacené dětským světem.
Co by měl mít úspěšný realitní makléř?
Empatii, zodpovědnost, pracovitost, trpělivost, laskavost, ale také tvrdé lokty tam, kde je to potřeba.
Foto: Petra Ibrahim a archiv Blanky Skácelové
