Srdce nehasnou když jsem to slyšela myslela jsem si, že prostě se Karel Gott loučí s dcerou rozbrečela jsem se, a opravdu jsem měla pravdu jaká smutná pravda podle mého názoru už to věděl :
a že se nedaj stihnout všechna místa,
ale je to dobrák, altruista
vždyť mi dal tebe, domov, přístav
Ch: laskavá náruč
K: i zběsilý hled.
Ch: A kolem nás hudba,
K: jedna z těch krás,
Oba: kdy po zádech běhá nám mráz.
Vždyť víš, srdce nehasnou
K: jak častokrát,
Ch: že začnu se bát,
K: pak nesmíš to vzdát.
Na všechny z tvých cest,
Ch: má jediná z hvězd,
K: svítím ti dál
K: pak musíš plout,
Ch: mít z vavřínů vor
K: a na něm neusnout.
Na všechny z tvých cest,
Ch: má jediná z hvězd,
K: svítím ti dál
Ještě, než usnu, chci slyšet tvůj hlas.
Ať zůstane věčných i těch pár chvil,
když zpívalas ze všech svých sil.
(K: můj je tuhý jak kmen)
K: Stromy však dorostou, nezapomeň.
Ch: Ale v korunách vedou tisíce tras,
K: na konci každé sejdem se zas.
Oba: Vždyť víš, srdce nehasnou
K: jak častokrát,
Ch: že začnu se bát,
K: pak nesmíš to vzdát.
Na všechny z tvých cest,
Ch: má jediná z hvězd,
K: svítím ti dál
K: pak musíš plout,
Ch: mít z vavřínů vor
K: a na něm neusnout.
Na všechny z tvých cest,
Ch: má jediná z hvězd,
K: svítím ti dál
K: jak častokrát,
Ch: že začnu se bát,
K: pak nesmíš to vzdát.
Na všechny z tvých cest,
Ch: má jediná z hvězd,
K: svítím ti dál.
K: pak musíš plout,
Ch: mít z vavřínů vor
K: a na něm neusnout.
Na všechny z tvých cest, svítím ti dál.
Někdy se ví, co bůh chystá