Tak co jsem před chvílí napsala, jsem omylem a v mžiku smazala…Co na to říct ? Třeba nic . A nebo – že Medvěd je přece vytrvalý. Tak znovu…Někdo tady položil otázku- jak se pozná totemové zvíře? A někdo taky odpověděl – poslouchej svou intuici, sleduj, co tě v životě potkává , ztiš se a přemýšlej…A Tvé totemové zvíře si tě najde a patříte-lí k sobě, bude tě provázet v dobrém i zlém. Poznání tě zklidní a utiší a zeptáš se sama v duchu, kde mělo , Medvěde , počátek naše společné putování ? Ano, Medvěd je mé totemové zvíře, souputník mých snů, kdy mi nikdy neublížil, ale dal mi najevo, že nemá v úmyslu z mých snů odejít. Zvykla jsem si má jeho přítomnost. Musím se přiznat, zpočátku to byly noční můry. Medvědi se objevovali v mých snech pravidelně několikrát do měsíce. Z medvědů mám zdravý respekt , ale vždy mě fascinovali. Nevěděla jsem si rady se svými huňatýmy sny, hledala jsem odpověď v literatuře, u astrologů, kartářů, se svými medvědím sny jsem se nakonec smířila a když jsem v pátrání po vysvětlení polevíla, odpověď přišla sama…Ano, Medvěde, jsi mé totemové zvíře. Doprovázíš mě, dělíš se se mnou o svou sílu, chráníš mě. Věřím ti a fascinuješ mě. Bytostně ses mi párkrát vyhnul, ale duší jsme spolu. Nechci ti ublížit a ty zůstáváš v bezpečné vzdálenosti a přece se mnou. Kdy jsme se poprvé setkali, Medvěde ? Jsou to již stovky stovky let….na počátku věků…
