Valentýn neboli svátek všech zamilovaných se blíží a většina z nás očekává od své drahé polovičky alespoň malý dáreček nebo romantickou večeři. Jenže jak už to tak bývá, žena míní, muži mění. Ale možná je to jen tím, že ženy chtějí, ale muži nevědí co.
Některé z nás očekávají od muže maximum romantiky, protože to považují za vyjádření míry jeho lásky a mají vysoká očekávání. A pak mohou být zklamané, že si pro ně nepřipravil nic extra, nebo nedostaly dostatečně dobrý dárek. Prostě ženy tento svátek milují a muži se ho obvykle děsí, že se zase své drahé polovičce nezavděčí. Na toto téma jsem oslovila vztahovou koučkou Moniku Trčkovou, která s tím má ze své praxe bohaté zkušenosti.
Moniko, asi každá žena se ocitla v podobné situaci. Očekávání versus realita. Co děláme špatně?
S tímto problémem mezi partnery obecně se setkávám velmi často. My ženy více sníme a představujeme si, jak by určité věci nebo situace měly vypadat. Jenže muži nám do hlavy nevidí. A nejde pouze o dárky, ale třeba o to, že nám nenapíše. Hypnotizujete telefon a v duchu mu „nadáváte“, že na vás kašle. Ale přitom on ani neví, že o to stojíte. Takže moje rada je jednoduchá, když něco chcete, řekněte mu to. Řekněte mu, co je pro vás důležité, aby dělal, abyste se vy cítila milovaná. Nejde o to říkat mu všechna vaše očekávání, která na něj máte, ale sama pro sebe si vnitřně rozmyslet, co skutečně potřebujete, abyste se cítila dobře.
Takže hlavní problém je především v komunikaci?
Ano, to vám už dnes řekne každý. Bez komunikace nemůžeme zažívat skutečné spojení s tím druhým. Každý jsme jiný, prošli jsme jinou výchovou, máme jiné standardy, způsoby fungování, jiné jazyky lásky. Bez toho abychom si vzájemně upřímně řekli, jak to každý máme a toho druhého s tím přijali a zároveň se snažili vycházet vstříc jeho skutečným potřebám, to nemůže fungovat.
Komunikace může buď nastartovat správný vztah, nebo ho naopak zcela zničit. Když se s někým seznámíme a vidíme daného muže poprvé, nebo podruhé, často se stydíme vyjádřit, co chceme, co potřebujeme. Je to přirozené a obvykle je to vzájemné. Ovšem právě náš strach často brzdí rozjezd tohoto vztahu, naše zdrženlivost ho může odradit a vytvořit určitá nedorozumění. Na druhou stranu, nejde tu o to, že bez obalu a rovnou komunikuji všechno, co chci, očekávám a potřebuji. To může druhou stranu zahltit a odradit od toho, aby to chtěl dělat. Nezapomeňte, že všechno je dohoda – ne diktát jedné strany.
A pak je tady také problém v tom, že si navzájem nerozumíme, nerozumíme opačnému pohlaví. Muž funguje jinak. Žena funguje jinak. Muž potřebuje informace sdělit určitým způsobem, aby je pochopil, my ženy také potřebujeme v komunikaci něco jiného. Měly bychom vědět, co chlapa motivuje k tomu, aby pro nás chtěl něco dělat a muži by zase měli vědět, co mají pro nás dělat, abychom se cítily v bezpečí a milované.
Takže z mého pohledu, správné partnerské komunikaci předchází pochopení, jak funguje opačné pohlaví. K hledání tohoto pochopení bych chtěla všechny povzbudit.
Jak tedy můžeme své potřeby správně vyjádřit? Není to snadné, když k tomu přičteme tu nervozitu například při seznamování na prvních schůzkách…
Jak jsem již zmiňovala výše – nejdříve si musíme naše hlavní potřeby ujasnit pro sebe a komunikovat svému muži to, co je skutečně důležité. Není možné na něj denně házet desítky požadavků a očekávání. Jsou jednak potřeby vnitřní (co potřebuji, abych se cítila bezpečně a milovaná) a potom potřeby vnější, související s denním chodem vztahu. Často se ale prolínají. Vnitřní potřeby můžeme například odvodit z 5 jazyků lásky, knihy, kterou doporučuji každému přečíst.
Víte, jaký je váš jazyk lásky? A ví to váš partner? Jsou to například slova ujištění (mám tě rád, jsi moje jediná), nebo sdílení společného času (váš muž je s vámi rád a rád s vámi plánuje aktivity), nebo jsou to dary, které vám nosí? Pokud je můj jazyk lásky sdílení společného času a pro mého muže nošení dárků, tady se míjíme a já se můžu cítit nemilovaná. Jeho dary nebudu patřičně oceňovat, z čehož bude frustrovaný zase on. Z mé zkušenosti, pokud jsou naplňovány potřeby vnitřní, funguje lépe důvěra a komunikace a tím pádem i spolupráce při naplňování potřeb vnějších (jako například pomoc v domácnosti, s dětmi, atd..).
Máte nějaké „fígle“, jak bychom se tedy my ženy měly obecně chovat, aby muž poznal, co vlastně chceme a my zase naopak věděly, co on očekává od nás?
No, to je právě to. On to většinou nepozná, pokud mu to neřekneme. Nastavte svou mysl ne na komunikaci potřeby, ale na výsledek, jakého chcete dosáhnout. Nelze tedy uvažovat jen stylem: „já chci“, ale proč to také může být dobré pro toho druhého. A co můžete být pro něj dobrého na tom, že vám bude pomáhat vynášet koš? Třeba to, že budete méně ve stresu. Ušetříte čas a dáte děti dříve spát a budete mít čas na něj…
Důležité je vždy vyzdvihnout to pozitivní. Ne stále něco vyčítat a obviňovat, ale naopak svého partnera pochválit třeba za nějakou drobnost. I muži potřebují vědět, co dělají dobře, a že něco vůbec dělají dobře. My ženy máme dar empatie, ovšem často jej využíváme u ostatních lidí a na partnera nám už nezbyde. Chovejte se k němu tak, jak chcete, aby se choval on k vám. Zní to možná jako klišé, ale je to velmi účinné.
A hlavně dejte mu prostor, aby také on vyjádřil své pocity a potřeby. Muži často nejsou tak otevření a nechtějí nic rozebírat, jak my ženy. Ovšem pokud se ho zeptáte napřímo, určitě vám odpoví a navíc ocení, že se o to také zajímáte.
Takže abychom se ještě vrátily k Valentýnu, když chci od muže nějaký hodně romantický dárek, mám si o něj říci?
Pojďme vycházet z toho, že nepoměřujme hloubku mužovi lásky podle toho, jak hodně se přiblížil vašim romantickým očekáváním. Někteří muži na to nemají, aby z vašich náznaků poznali, co chcete, nebo aby měsíc dopředu připravovali romantické překvapení. Pojďme měřit jeho lásku podle toho, jak moc ho dělá šťastným, když vy jste šťastná.
Některým mužům to musíme přímo říct, některým stačí naznačit a někteří to vezmou jako misi a sami se tomu věnují a připraví něco krásného. Ať je to jakákoli varianta, pokud vidíte, že se snaží, chce to pro vás dělat a pak si užívá, když vidí vaše rozzářené oči a cítí se jako král, že se mu podařilo vás učinit šťastnou, tak si buďte jistá, že vás má rád! *heart*
Po čem ženy touží, a muži o tom nemají ani ponětí, pohledem vztahové koučky
-
Je obrovský rozdíl mezi slyšením a porozuměním. Tento rozdíl si málokdo uvědomuje a chápe. A přitom vystihuje mnohé, říká neslyšící Kristýna
Lucie Janotová||Rozhovory
Kristýna je neslyšící. Má diagnostikovanou oboustrannou praktickou hluchotu. Ve svém životě se dostala k vysněné práci ve speciálním školství,...
-
Sociální izolace z důvodu pandemie se na dětech zcela jistě podepíše. Je na rodičích, do jaké míry, míní psycholožka
MartinaRichterová||Rozhovory
Jak se na dětech podepsala roční online výuka, sociální distanc a ztráta kroužků? Podle dětské psycholožky Simony Dejdarové potřebují...
-
Cyklo maraton mi pomohl přežít dobu, kdy jsem byla nejvíc na dně, říká Renata
LenkaŽENA s.r.o.||Rozhovory
Život na kolech nekončí: Metrostav handy cyklo maraton přináší novou perspektivu „Je to velký projekt, který vám změní život,...
-
Nikdy není pozdě plnit si své sny, říká mladá maminka Irena, která po narození dvojčat zhubla 20 kilo
MartinaRichterová||Rozhovory
Irenu Holčákovou poznáte podle nezaměnitelného úsměvu, který je její největší ozdobou. Mladá maminka dvouletých dvojčátek Ellinky a Sebíka se...
-
Martina frčí na vlně minimalismu už téměř deset let, je díky tomu šťastnější
KristýnaMalina||Rozhovory
Už od roku 2010 Martina Destexhe, původně Češka, která se vdala do Belgie, spolu s manželem žije minimalismem. Ani...
-
Klíč k mateřství neleží nikde jinde než v těle ženy, říká fyzioterapeutka pro ženy
MartinaRichterová||Rozhovory
Fyzioterapie je obor, který se snaží vracet lidi do života, tím, že pečuje o funkčnost a spokojenost těla. „Pro...
-
"V rámci profese si plním sny," říká Aňa Beránková. Její koncert Tónotéka pomůže dětem
IvanaSýkorová||Rozhovory
Anna Beránková v akci: TÓNOTÉKA přináší hudbu a pomoc v jednom Aňa Beránková svým nádherným zpěvem a přirozeností zahájila náš...
-
Miluji to, co dělám, a neřeším, jaký je den nebo kolik je hodin, říká lektorka jógy Klára Pokorná
Lucie Janotová||Rozhovory
Miluje jógu, hudbu, stoje na rukou, jízdu na koni, skvělé jídlo a kávu. Ještě před několika lety si myslela,...