Karel Čapek, příslušník literární generace, která dozrála v letech první světové války, se narodil 9. ledna 1890 v Malých Svatoňovicích. Pocházel z rodiny lékaře jako nejmladší ze tří dětí. Měl bratra Josefa a sestru Helenu.
Karel Čapek byl žurnalistou, prozaikem, dramatikem, překladatelem a kritikem, autorem knih pro děti. Studoval na gymnáziu v Hradci Králové a Brně, maturoval na Akademickém gymnáziu v Praze, studium na FF UK v Praze ukončil v roce 1915 doktorátem. Po ukončení vysoké školy byl Karel Čapek vychovatelem v hraběcí rodině Lažanských, knihovníkem v Národním muzeu, do roku 1938 pak i redaktorem v Národních listech a v Lidových novinách. Ve Vinohradském divadle působil v letech 1921 – 23 jako dramaturg a režisér. Ve své vinohradské vile organizoval Karel Čapek přátelské páteční besedy. Ženou mu byla spisovatelka Olga Scheinpflugová.
Čapkovo mnohotvárné a neobyčejně bohaté dílo přervala náhlá smrt. Zemřel 25. prosince 1938 v Praze na zápal plic. Je pochován na Vyšehradě.
V předmaturitní době patří k nejvyhledávanějším spisovatelům na internetu. Čapkovu uměleckou osobnost formovalo jeho filozofické a estetické vzdělání a dlouholetá činnost novinářská. Hlásil se k mladé generaci a k jejím snahám o moderní umění.
Mezi jeho nejznámější díla patří: Hovory s T. G. Masarykem, Továrna na Absolutno, Krakatit, Povídky z jedné a druhé kapsy, Hordubal, Povětroň, Obyčejný život, Válka s mloky, Bílá nemoc a Matka.
Mezi dramatickou tvorbu patří: Loupežník, RUR a Věc Makropulos.
Pro děti: Devatero pohádek a ještě jedna od Josefa Čapka jako přívažek, Dášenka aneb život štěněte
