Když jsem poznala svého manžela Američana, už jsem v USA pár měsíců byla, a něco málo se o jejich způsobu žití dozvěděla. Ale samozřejmě, že to co jsem do té doby poznala, bylo něco jiného, než co ukáže milostný život, a nebo soužití s partnerem.
Někdy vám sem i napíšu příběh jak jsme se poznali, ale dneska bych se chtěla vyzpovídat, právě z těch rozdílů. V Česku jsem 4 roky žila s partnerem, takže to srovnání tam trošku mohlo proběhnout.
Jak se říká, jiný kraj, jiný mrav, opravdu platí. Můj manžel byl vychováván svobodnou matkou, jeho máma se vdala až mému manželovi bylo 20 let. A i to má svůj podíl na tom jaký je a jaké jsou jeho zvyky.
Největší překážkou na začátku byl samozřejmě jazyk, ale to se časem srovnalo. V začátcích jsme si oba kolikrát museli přeložit, co ten druhý vlastně myslí. Mému manželovi se to zdálo roztomilé a začal mi říkat že mluvím tzv. czechlish. Tu mám ještě trošku do dnes, ale má angličtina je o hodně lepší, než co to bývalo na začátku.
V soužití s cizem je hodně věcí podobných jako soužití s někým z Česka, protože si zvykáte na někoho nového, kdo je najednou ve vašem prostoru, ale je tam navíc ta jiná kultura, o které bych také chtěla v budoucnu napsat článek.
Američani jsou hodně orientovaní na rodinu, jak už z minulých článků víte, tak do hospod nechodí tak často, a spíše se scházejí u někoho doma, kde sebou mohou přivést i děti, a ty si pak hrají, zatímco se rodiče baví. S manželem, ale stejně nejraději trávíme čas buď jen my a děti, a nebo s rodinou.
Co se zvyků týče, tak nikdy jsem neměla s manželem problém například, že by nedával záchodové prkýnko dolů, tak jak si na to spousta žen všude po světě stěžuje (ano to není přiřazeno jen jedné národnosti). Také mi přišlo, že manžel je duchem dobrodruh jako já, a když jsme bydleli v Evropě, tak jsme cestovali snad každý víkend a poznávali. Různé svátky z našich obou zemí jsme zkombinovali, asi největším jsou pro nás Vánoce (jak je slavíme si můžete přečíst v článku Americko-České Vánoce).
Manžel je velmi otevřený poznávat nové věci a zkoušet nová jídla. A tak jako já si zvykla na to jakou kuchyni má manžel rád, tak si i on zvykl na tu naši českou, a má ji hrozně rád. O víkendech kdy jsme spolu, tak jíme společnou snídani a každý den společnou večeři, kde si popovídáme o tom jaký jsme měli den.
Myslím, že ten život s cizincem není až tak rozdílný, možná jen v maličkostech. Né nadarmo se říká, že láska hory přenáší. Vím, že ať je partner odkukoliv, pokud se máte rádi, tak se naučíte spolu žít a udělat kompromisy, aby obě kultury v tom vašem domově měli své místo.
Mirka

0 Komentářů

Napište komentář

©2024 Ženy s.r.o.

nebo

Přihlášení

nebo    

Zapomenuté heslo

nebo

Create Account