Harrachovský okruh
Od našeho hotelu Skicentrum Harrachov jsme se vydali k autobusovému nádraží, kolem Lesnické a myslivecké expozice Šindelka, dále po modré turistické značce směrem k Mumlavskému vodopádu. Zhruba po 550 metrech od Šindelky si můžete vybrat, zda budete dále pokračovat po modré turistické značce k Mumlavskému vodopádu (dalších cca 620m), nebo se vydáte vstříc poznání a seznámíte se s životem lišky. Začíná zde totiž hravá naučná stezka LIŠČÍ STEZKA. Děti i dospělí se zábavnou formou seznámí s liščím životem a dostanou za úkol splnit některé úkoly. Stezky jsem se bála, že bude Káju nudit, ale opak byl pravdou. Vlezl do liščí nory, lézt na dřevěnou stěnu, přešel vratkou kladinu, hopsal, skákal a dováděl. Moc ho to bavilo.
V místě, kde Liščí stezka končí, se vydáte proti proudu Mumlavy lesní cestou až k Mumlavskému vodopádu. Kája si procházku zpestřoval házením kamínků do řeky a pouštěním lodiček (klacíků a šišek). Mumlavský vodopád je nádherný. Vždy jsem ho toužila vidět a předčilo to mé očekávání. Navíc říjnová podzimní hra barev přírody působí i uměleckým dojmem na duši. Nic není jen bílé, černé, zelené, ale barevné….
Nad Mumlavským vodopádem je v lese Mumlavská bouda. Hned u vstupu mě pobavil nápis, že hovoří česky, německy a slovensky a pak to, že volně pobíhající děti budou předány do cirkusu. Trochu jsem se zalekla, zda nemají přísný postoj k dětem. nebo zde tu rodiny nevidí rádi, ale opak byl pravdou. Velmi chválím přístup pána, který nás obsluhoval, Dokázal Káju pobavit a zároveň Kája neměl potřebu někde lítat, ale hezky a v klidu si na dětskou porci guláše počkal. My si dali jen něco k pití. Tatínek trochu guláše po Kájovi dojedl a prý neměl chybu, byl výborný stejně jako od babičky Jany, na který je zvyklý. 🙂 Při odchodu dal pan Kájovi razítko na konzumační lístek a Kája byl v sedmém nebi a měl dost sil vyrazit dál.
Kousek od Mumlavské boudy je odjezdové místo výletního vláčku, který jede asi hodinku a půl okružní cestou v rámci Harrachova. Tatínek jet nechtěl, ale přemluvili jsme ho s tím, že cestu ukončíme, jakmile budeme chtít. To jsme netušili, co nás čeká. Od Mumlavského vodopádu jsme dojeli do Rýžoviště a vyjeli cestou nahoru ke skokanskému můstku. Tam jsme měli deset minut, abychom se pokochali výhledem a prošli se. Poté jsme měli sjet zpět do Rýžoviště a pokračovat do Harrachova, cestou z kopce to ale vláček neubrzdil a měli jsme menší nehodu. Takže jsme museli výlet ukončit, resp. nám přivolali na parkoviště u Rýžoviště taxi, které nás odvezlo zpět do Harrachova. Byli jsme trochu z nehodu v šoku, tak jsme si řekli, že vyrazíme na horské minikáry. V provozu sice byli, ale ne pro nás, zaplatila si je ten den skupina německých studentů. Provoz je jinak jen o víkendu. Tak jsme si zjistili, že o cca 800m dál je bobová dráha, která by měla být v provozu. Šlo se k ní podél lesíka u louky, kde jezdili káry a poté lesíkem mírně dolů a doprava, kde už narazíte na horní část bobové dráhy. Kluci si sjeli společně jednu jízdu (180Kč dohromady – 75 dítě a 105 dospělý). Provozní doba dle internetu je stanovena do 23.10.2018 denně 10-17 hodin (čtvrtky 16-17h , ale to je možná jen chyba v textu) …. Hned vedle bobové dráhy je lanový park – Monkey park Harrachov, vodní hrátky pro malé děti a BOTOVNÍK. Strom, na kterém najdete za tkaničky pověšené nejrůznější prošmajdané boty dobrodruhů a cestovatelů. „Botovník“ jako symbol cestování má rozhodně svůj význam. Zavěsit na něj svou obuv prý znamená mít chuť se na dané místo zase někdy vrátit.
více fotek u mě ve skupině : https://www.facebook.com/groups/760452551013175/permalink/870784543313308/
||Blog
