Dcera nastoupí na víceleté gymnázium.

Od září nastanou dceři příjemné povinnosti, které v sobě budou zahrnovat více času na učení. Více přípravy. Méně her. Ale již je ve věku, kdy to sama zvládne – zná své cíle.
 
Já kdykoliv potkám kamarádku, co nemusí chodit do zaměstnání a má pouze jednoho syna. Vždy mi říká: My už se učit musíme. Se synem se denně učí. Já v porovnání s ní jsem na děti sama. Pracovat musím. Bydlím v domě sama s dětmi. A kamarádka má ještě mohoucí rodiče a manžela. S dětmi to zvládáme, někdy sice se slzami v očích, s nervy a křikem. Se strachem, ale zvládáme. A na školu se těšíme.
 
Dokonce jsem si vy googlovala obrázek našeho gymnázia v Přelouči, kam jsem sama chodila pře 24 lety. Dnes ho můžeme najít pod heslem gyasos-prelouc, což znamená, že se spojilo gymnázium se střední odbornou školou, která má učebny v přízemí.
 
Tak už jen vykročit tou správnou nohou.
Studijní místo pro dceru a nový batoh jsou připraveny.