Překážky jsem brala jako veliký problém a měla pocit, že to je všechno nespravedlivé a nemá se mi to všechno dít. Znáte to? Máte s tím zkušenost?
Proč ostatní žijí v klídku a pohodičce a já nemůžu??? Záviděla jsem jim. A neustále se ptala sama sebe… Proč! Proč právě já? Ale uvědomuji si, že jsem byla tenkrát v roli ukřivděné oběti. Nevěděla jsem, že je potřeba převzít zodpovědnost za svůj život a i za to, že to, co se děje, není náhoda.
Jak se „překážky“ začaly proměňovat ve výzvy
Pak u mě ale nastala změna a můj pohled na život, situace a „překážky“ se začaly měnit. Nebylo to ze dne na den, byla to cesta, kdy se z překážek stávaly výzvy, z problémů příležitost prověřit sama sebe a z „nespravedlivosti“ prostor pro zamyšlení se nad tím, proč se mi „to“ děje a proč právě teď.
Možná to máte podobně, jako tenkrát já a říkáte si, proč právě já!? PROČ se mi to děje a nejraději byste kolikrát fakt už hodili flintu do žita…
Co když je to celé ale příležitost k růstu?
Já jsem za svoje dřívější a vlastně i nynější „překážky“ vděčná. Ale je pravda, že jsem to tak neviděla vždycky a pochopila to až za poslední cca rok, možná dva.
Nebylo to jednoduché, ale uvědomuji si, že když jsem zkouškou prošla, vždycky jsem pak vyšla ještě silnější, vnímavější a „uvědomělejší“.
Jak vnímáte „překážky a problémy“ vy?
S láskou a vděčností
Erika 
Pak u mě ale nastala změna a můj pohled na život, situace a „překážky“ se začaly měnit. Nebylo to ze dne na den, byla to cesta, kdy se z překážek stávaly výzvy, z problémů příležitost prověřit sama sebe a z „nespravedlivosti“ prostor pro zamyšlení se nad tím, proč se mi „to“ děje a proč právě teď.
Možná to máte podobně, jako tenkrát já a říkáte si, proč právě já!? PROČ se mi to děje a nejraději byste kolikrát fakt už hodili flintu do žita…
Co když je to celé ale příležitost k růstu?
Možná to máte podobně, jako tenkrát já a říkáte si, proč právě já!? PROČ se mi to děje a nejraději byste kolikrát fakt už hodili flintu do žita…
Co když je to celé ale příležitost k růstu?
Já jsem za svoje dřívější a vlastně i nynější „překážky“ vděčná. Ale je pravda, že jsem to tak neviděla vždycky a pochopila to až za poslední cca rok, možná dva.
Nebylo to jednoduché, ale uvědomuji si, že když jsem zkouškou prošla, vždycky jsem pak vyšla ještě silnější, vnímavější a „uvědomělejší“.
Jak vnímáte „překážky a problémy“ vy?
Jak vnímáte „překážky a problémy“ vy?
S láskou a vděčností
Erika
