Nádherné MDŽ. Krásný svátek, který původně vznikl ( viz. Wikipedie
https://cs.wikipedia.org/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_den_%C5%BEen:
Mezinárodní den žen (ve zkratce MDŽ), připadající každoročně na 8. března,[1] je mezinárodně uznávaný svátek stanovený Organizací spojených národů k výročí stávky newyorských švadlen v roce 1908.[1]
Vývoj oslav
Demonstrace žen na konci zimy, tradičně o nedělích, se nejdříve konaly v USA na popud tamní Socialistické strany USA; velké shromáždění za volební právo žen se konalo 8. března 1908 v New Yorku. Svátek žen byl poprvé slaven 28. února 1909 po vyhlášení Americkou socialistickou stranou. Na první mezinárodní ženské konferenci Druhé internacionály v Kodani v srpnu 1910 prosadila německá socialistka Klára Zetkinová[2] pořádání mezinárodního svátku, tehdy ještě bez určení pevného data.
Od roku 1911, kdy byl poprvé slaven v Německu, Rakousko-Uhersku, Švýcarsku, Dánsku a USA,[3] mezi jeho cíle patřilo volební právo žen, od roku 1975 pak je připomínán jako den mezinárodní solidarity žen za rovnoprávnost, spravedlnost, mír a rozvoj.
Datum 8. března se ustálilo až po 1. světové válce, zejména pod vlivem velké demonstrace v Petrohradě roku 1917 těsně předcházející únorové revoluci,[1] která se konala poslední neděli v únoru dle juliánského kalendáře, což odpovídá 8. březnu kalendáře gregoriánského. Svátek se rychle rozšířil, jeho obsah kolísal od politického a feministického protestu po apolitickou socialistickou obdobu Dne matek.
( konec citace )
a dnes je slaven, a já jsem za to TAK vděčná, jako pocta ženě obecně.
Jsem šťastná, hluboce, nejvíc šťastná, že jsem žena. Miluji, být žena. A určitě jsem emancipovaná. Ale nejsem feministka. A tak chci říci, že být ženou je pro mne nejvíc, co jsem mohla v této inkarnaci docílit. To je začátek všeho, co dále mohu žít a žiji. NICMÉNĚ, tak já to vnímám a vím, bez muže nejsem celá. Bez muže je mne jen půl. A životu něco schází. Právě on, pravý muž mu schází. To není stížnost, to není smutnění, to není fňukyfňuk, to je prostý fakt, konstatování. A Pravda.
A píši to, abych poděkovala všem pravým mužům, mužům, kteří milují a ctí své a všechny ženy.
Pro mne, jako ženu, by byl pustý život bez vás, vám bych zas scházela já. Tak pojďme dnes oslavit tu harmonii, rovnováhu, vzájemnost a pospolitost, tu spolupráci, jednotu. Tak pojďme dnes všichni spolu oslavit, že k sobě patříme, že tu jsme a že jeden bez druhého býti, ani se naroditi, nemůžem. Pojďme dnes všichni spolu Lásku a Život oslavit, slavme dnes ženu co muži rovna je a muže, co ženu jako v sobě uloženou Bohyni miluje.
Děkuji
namaste
Dagmar, ♥D.
