Klukovské sny v akci: Jak jsme si užili vojenské cvičení mezi Beřkovicemi a Vlíněvsí
No, nemůžu za to. Prostě mám kluka. Občas se musím překonat a vyrazit s ním na akci, kterou zrovna nemusím. Tak tatínek to zase vykompenzuje, ten se na to zase těší – a vzpomíná při tom na svoje mladá léta.
Ale nakonec to zase nebylo tak špatné.
Minulou sobotu totiž mezi obci Dolní Beřkovice a Vlíněves vyrostl vojenský tábor v rámci akce Štít 2017. Tak se totiž nazývala vojenská cvičení armád Varšavské smlouvy, která se většinou konala v tuto dobu. Aha – proto ten pán moderátor vykřikoval, že porazí ty imperialisty!
K vidění tam bylo spoustu věcí – ve speciálním stanu byly různé pušky a samopaly ( v těch se moc – no vůbec – nevyznám) a dokonce plynová maska, na kterou jsem si vzpomněla zase já při výrobě šípkového čaje. Kryštůfek si mohl vyzkoušet posezení za volantem bojových vozidel a byli tam i kluci, kteří vůbec nechtěli ani vylézt. K dispozici byl i stan s občerstvením a nad hlavou nám létal dron, což je jakési letadlo na dálkové ovládání ( prý – v rámci bojové techniky jsem úplně mimo).
Zato tatínek byl ve svém živlu. Vysvětloval Kryštůfkovi, co jsou ty auta vůbec zač a v čem jezdil jako mladý voják. Jeho vojna byla asi vůbec jeden velký zážitek a dokonce se tam i dostal na ruskou poušť. Podle jeho vyprávění jsem původně myslela, že tam strávil několik let, ale nakonec se ukázalo, že strávil na výcviku asi dva měsíce. Tak zase má zážitek do konce života a může se je i nadále připomínat třeba i na tomto cvičení.
Život je jeden velký boj a jeden z těchto bojů se odehrál i před našimi očima pro pobavení všech účastníků. Někteří měli štěstí a dokonce se dostali i na vysokozdvižnou plošinu. No – my s Kryštůfkem se radši držíme na zemi, zvlášť, když se kolem střílí.
A fakt to tam dunělo.
V té díře byli schovaní vojáci a statečně se bránili proti nepříteli. To jsem vůbec nepochopila, protože na ně stříleli z děla a stačilo, aby je jedno takové autíčko přejelo a byla by z nich placka. Některé formy mužské zábavy absolutně nechápu.
Ale klukům se to líbilo. Maminka byla ráda, že to přežila a že na konci na znamení míru pustili růžový dým.
Zdroj foto: Eva Kuntová
