Podzim se hlásí v plné síle a s ním i podzimní plískanice. A tak čím dál častěji doma přemýšlím, jak zabavit vnoučky. Ven nemůžeme, protože prší, a kluci mají rýmu. Takže jsem na internetu hledala inspiraci, jak zabavit děti. No, a protože nechci, aby kluci jen seděli u puštěných pohádek, hledám zábavu, u které se zabaví ten starší i ti malí. A není to moc jednoduché – přeci jen věkový odstup mezi nimi není malý, a tak je vymyslet zábavu o něco těžší. Pak jsem při brouzdání internetem našla báječnou věc. Loutky. Loutkové divadlo by bavilo nejen vnuky, ale i mne. Ráda totiž dětem vyprávím pohádky, které nejsou v knížce – ale jsou to spíš příběhy, kde vystupují nejen děti, ale i jejich kamarádi a věci, které jsou kolem nás. Tohle vyprávění pohádkových příběhů milovaly všechny moje 4 děti a vnuci je mají také moc rádi. Vždycky se u nich zasmějeme, děti samy pomáhají příběh dotvořit a jsou to moc hezky strávené chvíle. No a loutky jsou takovým lepším ztvárněním příběhu.
A tak jsem šla objednávat loutky. K nákupu jsem si vybrala eshop kouzloloutek.cz – prodávají krásně řemeslně zpracované loutky, všechny loutky jsou vyráběné u nás v Čechách zručnými řezbáři a výtvarníky, vím tedy, že za své peníze dostanu kvalitu a ne nepovedený čínský výlisek. A protože jsem si hned netroufla na objednání celé sady loutek – chci se s nimi nejdřív naučit a zjistit jak se dobré divadlo hraje- padla moje volba na sadu loutek Spejbla a Hurvínka.
Spejbla a Hurvínka jsem měla moc ráda už jako malá holka. Kdo by neznal ubručeného pana Spejbla a zvědavého Hurvínka a jeho „Chá cháá“ . Bylo rozhodnuto a moc jsem se na loutky těšila.
Jsem moc potěšena rychlostí dodání a kvalitou loutek. Jsou nádherné. Krásně řemeslně opracované, namalované tak jak mají a oblečky jsou ušité taky moc hezky. Je vidět, že každá loutka je originál, je vyráběna ručně (proto se také loutky mohou v drobných detailech lišit od obrázku – každá loutka je totiž originál). I ovládání je celkem v pohodě, přišla jsem na to velmi rychle.
Věděli jste, že loutka Spejbla byla vyrobena už v roce 1919 a Hurvínek v roce 1926? Vyrobil je pan Skupa a obě postavičky se staly se velmi oblíbenými a milovanými. Já si pamatuji, že jsem jako malá holka měla pohádkovou knížku o panu Spejblovi, jeho společníkem, který ho tak trochu tahal z průšvihů byl chytrý Kašpárek, a starala se o ně Kalupinka. Hurvínek v knížce vůbec nebyl. Ten „se narodil“ až o něco později.
Pan Spejbl je tak trochu bručoun, který neustále na něco láteří, Hurvínek je zvědavý malý lumpík. Moc ráda mám i postavu Máničky – tak trochu přemoudřelé malé slečny, starostlivé Bábinky a hlavně k nim ještě patří Žeryk –bílý pejsek, co je s Hurvínkem u každé lumpačiny. Bručoun co si rád stěžuje a veselý čiperný zvídavý kluk – o těch se bude přeci hrát krásně, tam se pohádky a nápady samy nabízejí, inspirace je všude kolem nás a v každém z nás.
Nejdřív jsem se trošku inspirovala díly pohádky z večerníčků o Spejblovi a Hurvínkovi, abych věděla, co hrát, než přijdou vlastní nápady. Hrála jsem, doplňovala vlastními slovy děj pohádky, kterou jsem si pamatovala jen v hlavních rysech, a něco doplňovali kluci. Můžu říct, že jsme se společně dlouho tak nenasmáli. Hraní divadla s loutkami mne opravdu bavilo, přiznávám, že jsem si u něj odpočinula, odreagovala se od potíží a starostí, a pokud smích prodlužuje život, tak jsem si ho prodloužila opravdu důkladně. Původně jsem myslela, že zabavím jen děti, a nakonec večer sedím, a dělám si poznámky, o čem budeme hrát příští divadélko. Moc se na každé hraní těším.
Vnuci na představení nejdřív koukali tak trochu se zatajeným dechem, pak se do sledování ponořili a radili Spejblovi a Hurvínkovi, co mají dělat, chvíli se s nimi smáli, chvíli jim fandili – řekla bych ale, že vůbec nevnímali, že loutky vodí babička – byli prostě v tu chvíli v pohádce. Přiznávám, že mne to trochu překvapilo, ale hlavně hodně potěšilo.
Nejstarší vnuk už taky zkouší, jak se loutky vodí, a snaží se mi s pohádkami pomáhat, pár krátkých zkusil hrát i sám a myslím, že ho to moc bavilo. Tohle loutkohraní hodně povzbuzuje dětskou fantazii, pomáhá dětem rozvíjet představivost, a také jim pomáhá s mluvením. Loutky jako hračku doporučují i logopedové – děti s loutkou hrají divadlo a mluví na ostatní, snaží se tedy lépe vyslovovat, aby jim bylo rozumět, a procvičují si tak hrou řeč, aniž by o tom věděly.
Pokud tedy hledáte tip, jak zabavit děti, a dobře se všichni bavit – zkuste loutkové divadlo. U nás rozhodně nákup loutek neskončí jen u Spejbla a Hurvínka – budeme dokupovat loutky i na jiné pohádky. A aby to bylo důstojnější, zapojili jsme i dědu, který vyrobí nějaké pěkné divadélko.
Pokud tedy chcete poznat kouzlo loutek, loutkového divadla a vlastních příběhů vyprávěných dětem, určitě zkuste loutky jako báječnou zábavu. Já jsem vsadila na české kvalitní loutky z eshopu kouzloloutek.cz – vím, že zboží, které přijde je kvalitní, v Čechách vyrobené, s hezkými tvary, obličeji i oblečením loutek.
Pokud nemáte doma zručného tatínka nebo dědečka a chtěli byste k loutkám i divadlo – i to si na eshopu kouzloloutek.cz můžete koupit. Můžete si vybírat jednotlivé loutky, nebo výhodné sady pro konkrétní pohádku.
Nechte tedy sebe i děti vtáhnout do světa plného kouzel, princů, princezen, čarodějů, nebo čertů – záleží jen na vás, jaké pohádky máte rádi. U nás momentálně vede Spejbl a Hurvínek. Pořídit dětem loutkové divadlo a loutky je skvělý tip na vánoční dárek.
Pokud si chcete koupit loutky S + H , klikněte zde: výhodná sada Spejbl a Hurvínek.
Pokud si chcete prohlédnout sortiment eshopu, klikněte zde: kouzloloutek.cz
A pokud se na závěr chcete na nějaký z dílů Spejbla a Hurvínka pro inspiraci podívat, vybrala jsem vám jeden z mých oblíbených. Stačí kliknout zde: Spejbl a Hurvínek nečekaná výhra
www.janavpohode.cz
