Šéfredaktorka Jana LeBlanc o tom, jak z vás přiznání, že nevíte, udělá multimilionářku. 🙂
„Já tu odpověď ale nevím … No vážně nevím.“
Právě sleduju jednu z nejvlivnějších žen světa, americkou moderátorku Oprah Winfrey, v debatě se studenty jedné z amerických univerzit a nechce se mi věřit, co slyším. Když se jí jedna ze studentek zeptá, co si slavná žena myslí o globálním oteplování, když přece v životě mluvila už s tolika lidmi, kteří se jím zabývají, moderátorka protočí z legrace panenky, pokrčí rameny a bez zaváhání řekne, co si můžete přečíst výše. Totiž že sorry … že ona fakt neví.
Až do včerejška jsem si (jak se to stalo?) myslela, že v jedenadvacátém století si nemůžete dovolit nevědět. Že i když zaboha nevíte (a je jedno jestli význam cizího slova, které padlo pracovní na poradě nebo jméno výherce nové reality show před kamarády v hospodě), musíte předstírat, že je to přesně opačně, případně nenápadně opustit místnost směrem na toaletu, kde si to na telefonu vygooglujete. Ruku na srdce, sama bych nespočítala situace, kdy jsem absolutně netušila, která bije, ale předstírala jsem pravý opak. Kdy jsem na pracovní poradě (ano, i v Ženách s.r.o., ženy moje drahé) nevěděla odpověď, ale přinutila jsem svůj mozek rychle si něco alespoň myslet, abych nevypadala hloupě a nepoznalo se, jak málo toho vím. Proboha, vždyť mám na vizitce šéfredaktorka! Kolikrát já jsem se tady v Americe zdvořile usmívala na člověka, který mi cosi vyprávěl, a já mu vůbec nerozuměla? Kolikrát jsem čekala, co na film, knihu, herecký, sportovní výkon, jídlo(!!!) řeknou ostatní, než je zhodnotím já?
Oprah Winfrey tohle všechno postavila na hlavu a ukázala mi, že je naprosto přirozené nevědět, nic si nemyslet a neodpovědět, přestože to od vás všichni čekají – jste přece jedna z nejvlivnějších žen světa! Když jsem mimochodem pro jeden z mých článků nedávno studovala, jak se jí Oprah stala, odevšad na mě lezlo slovo upřímnost. Upřímnost sama k sobě i k druhým. „Neměla jsem ponětí, že “pouhé” bytí sama sebou mi může zajistit to všechno, čeho jsem dosáhla. Věřte, kdybych to věděla, udělala bych to mnohem dřív,“ napsala nedávno ve svém časopise, co stojí za jejím úspěchem.
Tohle je tedy jeden z dílů skládačky, který přidávám ke svému blogu o úspěchu z loňského roku.
S hrdým konstatováním, že když jsem ho před dvanácti měsíci psala, tohle jsem nevěděla ani mě to nenapadlo.
Přeji vám krásný nový týden.
A že v něm nebudete vědět všechno?
Přiznejte to. Protože je to o.k.
A teprve to bude to o.k., až zjistíte, že vás upřímnost přivedla přesně tam, kde si přejete být.
Hodně odvahy,
Vaše Jana
Foto: Zdeněk Rýzner
