Antistresové omalovánky, kdo to vymyslel…?

Antistresové omalovánky: Umění, které uklidňuje dospělé po celém světě

Kladla jsem si ve Švédsku otázku, kdo to vlastně vymyslel, když jsem ve své druhé “adoptivní” zemi v knihkupectví viděla v regálech taky plno těchto knih…kupující jsem sice neviděla, ale nejspíš to někdo kupuje, názvy to mělo roztomilé – klid, nirvána, štěstí…jo, kdyby to bylo tak jednoduché, několika tahy, něco jako čáry máry fuk.

Tak jsem hledala, kdo je autor a už to mám, možná někdo ví, já to nevěděla…Johanna Basford.

Oblibu omalovánek pro dospělé odborníci přirovnávají k úspěchu Harryho Pottera, upírských ság nebo 50 odstínů šedi.
Po celém světě se knižních omalovánek určených dospělým prodávají desítky milionů kusů. Jen dvou největších bestsellerů – Tajemná zahrada a Začarovaný les od Johanny Basfordové – se celosvětově prodalo 13,5 milionu kusů v 50 jazykových vydání

Celý tento fenomén a vybarvovací cirkus má na svědomí malé britské vydavatelství Lawrence King Publishing, které v roce 2011 oslovilo skotskou ilustrátorku na volné noze Johanna Basford. Jeho editorovi se líbily její kresby, na něž narazil na internetu, a nabídl jí, že by mohly fungovat jako zajímavé omalovánky.
Výsledkem byla Tajemná zahrada, náročná kniha omalovánek určená starším dětem. Jenže se stalo něco zvláštního. Místo, aby ji lidé kupovali svým dětem, nechali si ji pro sebe.

Po úspěchu v Británii omalovánky nejprve dobyly Francii a pak to šlo rychle – jen čtyři měsíce od vydání se v Číně prodaly tři miliony výtisků, stejný počet kopií zmizel i z knižních pultů v Brazílii.

Kouzla se slovem stres

Jak už to bývá, když je něco oblíbené, okamžitě začnou vznikat podobná díla, která se na vlně popularity vezou. Výsledkem je záplava knih s více či méně složitými kresbami, tematicky různorodými od výjevů ze seriálů přes klasické mandaly až po zvířata či třeba po Kámasútru.
Zafungovala totiž marketing. To když někoho napadlo, že když si lidé vybarvování pochvalují jako výborný odpočinek, mohlo by se k omalovánkám přidat kouzelné slovíčko “antistresové”.
Terapie uměním není ničím novým a označit tak vybarvování kreseb jako odpočinkovou činnost, která pomůže lidem od stresu, není až tak úplně scestné.
“Je to jakýsi způsob, jak být kreativní bez obav z přílišné kreativity. Nemusíte se stresovat z toho, že musíte něco vytvořit úplně od nuly, ale pořád ještě něco tvoříte,” vysvětluje možnou příčinu obliby nového knižního žánru profesor psychologie na Boston College Peter Gray.

Zdroj foto: Amanda