Jak Josefína přijala výzvu a připravovala se na první vystoupení s kapelou
“Dobré ráno,” pozdravili se druhý den navzájem všichni ospale, když se sešli v jídelně. Zasedli ke stolu a nechali si donést bohatou snídani.
“Jelikož tě chceme mít na pódiu už při tomhle konzertu, tak musíme hodně makat. Respektive, ty budeš muset zabrat,” začal Caycee přitom, co si všichni nacpávali pupík míchanými vajíčky, a mrkl přitom na Josefínu.
Byla pravda, že s nimi tancovala jenom doma, občas jim pomohla s choreografií, ale teď před ní stojí nelehký úkol, který musí zvládnout na výbornou.
“Víme, že secvičená v písničkách s námi ještě nejsi a pokud naše vystoupení má být bezchybné, tak musíme tohle cvičit déle. Tím nechceme říct, že bys byla špatná, ale vzhledem k tomu, že víš o téhle novince čerstvě, musíme na tom dneska zapracovat. Víme, které písničky ti jdou dobře, co jsme společně zkoušeli v tělocvičně, když jsi s námi byla na tréninkách a doplňovala kroky, které tě napadaly, takže na těch zapracujeme a myslíme si, že není problém nahnat něco jednoduššího během několika hodin. Nejsi v tomhle úplný nováček,” vysvětlil vyčerpávajícím způsobem Jay.
“Samozřejmě, já to chápu,” uznala Josefína a zhluboka se nadechla.
“Udělali bychom to následovně. Izzy taky většinou sóla nemá, takže bys byla jako on. Budeš tedy zpívat s námi všemi a zapojíš se aktivně do tréninku a tancování. Tanec máš v malíčku, ale písničky si myslím, že by se daly vymyslet tak, že by sis vzala sólo místo Vinnieho, místo mě a podobně. My toho budeme mít plné kecky a několik vět, které zazpíváš, to nás opravdu nerozhodí a ty se aspoň potrénuješ,” objasnil její bratr.
“Super, kdy začneme?” vyhrkla Josefína plná energie. “Až do teď jsem byla rozespalá, ale po tom, co jste mi oznámili, že budeme trénovat, se najednou ve mně vzedmula velká vlna energie a musím ji vybít.”
“Nasnídáme se, potom si sbalíme věci s sebou na cvičení a vyrazíme do jedné tréninkové haly, kterou nám zarezervoval náš sponzor,” vysvětlil Izzy.
“To zní báječně,” souhlasila s úsměvem Josefína. “A vy už to máte připravené i pro mě, nebo musím něco vymýšlet až na místě?”
“Neboj, něco jsme ti tam sesmolili,” mrknul na ni spiklenecky Izzy. “Už jsme něco cvičili doma, ale potřebuje to doladit a pár věcí potřebujeme ještě nějakou novinku, zkrátka pár nápadů, které máš jenom ty, a okořeníme tím jinak známé kroky,” dodal a pohledem jí sjel na pár vteřin do výstřihu. Vincent si toho všimnul a kopl ho zlehka do holeně. Josefína si toho, na rozdíl od svého bratra, všimla a pousmála se.
“Copak?” vyzvídal Richie.
“Ale nic,” zakuckala se, když upíjela z poháru jablečný džus.
“Ok, takže v devět tady u výtahu,” upřesnil Richie, načež se všichni zvedli a vyrazili směrem ke svým pokojům.
“Dík, že si mě zachránil,” usmála se na Vinnieho Josefína, hned jak se za nimi zabouchly dveře od pokoje. “Koukal na mě tak vyzývavě!” pronesla Josefína s krajním vzrušením.
“Jo, tak to Izzy dokonale zvládá,” připustil Vinc a naskládal si do sportovní tašky tepláky, triko, ručník, mýdlo, botasky a náhradní ponožky. Tím debata o snídani skončila. Totéž se ale nedalo říct o Richiem a Izzym ve vedlejším pokoji.
“Hej Riko, budu ti asi něco muset říct,” pronesl Izzy, když už měli oba sbaleno a do srazu zbývalo ještě deset minut. “Jde o to, jak ses mě ptal na Josefínu.”
“Tak povídej, to mě zajímá,” přiznal Richie a přestal se hrabat v zásuvce od stolu.
“Víš, Josefína se mi líbí už delší dobu. Nechtěl jsem ti to říct, protože jsem se bál, jak na to budeš reagovat. Jsi přeci jenom její brácha, takže bych chápal, kdybys na mě začal řvát.”
“To chápeš správně. Ale já si to včera s Josefínou vyříkal a do vás se nechci míchat. Jenom mi přijde, že věkový rozdíl mezi vámi je až příliš velký. Alespoň v tomhle období.”
“Josefína je ale daleko vyspělejší. Neuvažuje jako patnáctka, ale skoro jako dospělá holka. Co ti budu povídat, jsi její brácha, tak chápeš, o čem mluvím.”
“Víš Izzy, jsi můj výborný kamarád. Naprosto trhlé stvoření stejně jako my všichni tady. Ale Josefína není moje kamarádka. Je to moje mladší sestra a mojí povinností je dávat na ní pozor. Rozmysli si, jestli jí dáš naději a bude to mít smysl, anebo jestli to bude jen úlet. To druhý by mě totiž docela dost ranilo a hlavně naštvalo. Josefína je děsně hodná holka, nezaslouží si, aby jí někdo ublížil, obzvlášť pokud budeš její první kluk.”
“Richie, já nemám v úmyslu jí ublížit. Zatím v tom není nic víc než vyzývavé pohledy a narážky. Je hlavně na ní, jestli o mě bude mít zájem.”
“Tak, jak sis mohl všimnout, ten o tebe má,” utrousil suše Richie.
“Chtěl jsem ti říct, že mi na Josefíně záleží a potřeboval jsem, abys o tom věděl. Nedokážu okolo tebe chodit jako kolem dubu a dělat, že se nic neděje.”
**”Jo, já tě chápu. Ale ty už se v týhle branži pohybuješ déle než ona. Nesmíš jí v tom nechat vykoupat. A hlavně-“
“Bacha na novináře. Jo, na to jsem myslel a neboj, dám na ni pozor,”** dořekl za něj Izzy. “Beru na sebe plnou zodpovědnost a slibuju, že se mnou bude v bezpečí.” Načež Richiemu podal ruku na znamení smíru.
“Kámo, svěřuju ti do rukou svou mladší sestru, mysli na to,” připomněl mu ještě Richie, než vyšli z pokoje na chodbu. Přehodili si tašku přes rameno a vyrazili.
Pro celou partu přijelo to samé auto, které je včera přivezlo z letiště, a Josefína, jako kdyby tušila, že Richie je v klidu, si sedla sama úplně dozadu vedle Izzyho. Jenom se na sebe laškovně usmáli a auto vyjelo.
“Máme tu na dnešek zarezervovanou halu,” oznámil Jay při vchodu na recepci haly a ukázal nějakou modrou průkazku.
“Ano, už vás tu vidím. A budete tady až do půl šesté, že?”
“Přesně tak,” přikývli kluci a Josefína jen vykulila oči. Zřejmě nečekala, jak dlouho tu budou. Asi si myslela, že přijdou, odcvičí si hodinku nebo dvě a zase odejdou. Jenže realita byla poněkud jiná.
“Klid, budeme mít pauzu na oběd a asi v jednu a do večeře jsme zpátky,” uklidnil ji Cayce, který si všimnul jejího vytřeštěného výrazu.
Recepční jim podala klíče od šatny a haly a oni se vydali dlouhou chodbou plnou plakátů ve skleněných rámech. Ve vitrínách se leskly poháry a novotou zářily i různé diplomy získané za rok 2009.
“Takže, teď se všichni převlečeme a za dvě minutky vedle v sálu,” zavelel Jay. Vždycky to byl on, kdo kluky vedl.
Všichni jenom souhlasně přikývli a začali se svlékat z oblečení. I Josefína si sundala před kluky, včetně svého bratra, kalhoty a triko. Najednou stála před kluky jenom ve spodním prádle a oni na ní koukali jako na zjevení.
“Jestli vám vadí, že se tu mezi vámi převlíkám, klidně půjdu na záchod,” zasmála se a přetáhla si přes hlavu obtažené bílé triko s nápisem BOOM!
“Nám to nevadí, že ne, kluci,” zasmál se Izzy.
“Klidně se tu převleč, pokud ti naše přítomnost nevadí,” ubezpečil ji Vincent, načež si na sebe rychle oblékla ještě černé šusťáky.
Ze začátku se všichni procvičili a asi po čtvrt hodince Richie poprosil Izzyho, aby pustil písničku, na kterou s nimi tancovala Josefína nejčastěji.
“Jenom doufám, že pořád chodíš s Ashley do fitka?” zasmál se Cayce a mrkl na Josefínu.
“Nemusíš se bát Caycee, do fitka chodím pravidelně, takže nějaký lehký šestihodinový trénink mi nedělá starosti.”
“Na recepci jsi ale valila oči, jako kdyby si měla nějaké obavy,” pořád dorážel.
“Neměj péči,” odbyla ho.
Rozestavěli se podle toho, jak byli zvyklí, a začali tančit.
“Doprava doleva! Otočka, shyb, dva kro-ky, ruce hore, dva tři. Josefíno, to už je po páté, co ses ztratila,” vyjel na ni rozčíleně Jay. “Na co myslíš?! Pokud vím, říkala jsi, že malá rozcvička na celé odpoledne pro tebe nebude problém a najednou se tu ten problém objevil.”
Josefína se nezadívala ukřivděně do země, ale mrkla na Izzyho a nezdálo se, že by si Jayova slova brala nějak k srdci.
Izzy jí smyslný pohled opětoval a ona div nezakopla o Vinceho nohu, když se pokoušela vracet zpátky na své místo.
“Začneme znova a teď už se, prosím, soustřeď,” napomenul ji. “Je to jenom na tři, pak a čtyři, doleva, doprava tlesk, roztáhnout ruce-“
“Jo, já vím.”
“No, to teprve uvidíme, jestli to víš,” pochybovačně utrousil Jay a pustil písničku znova.
“Izzy, nesmíš na Josefínu tak civět. Ona se potom nemůže soustředit a kazí to. Ty to na pódiu zvládneš, ale ona ne. Zkus to pochopit,” sykl na něj Vincent, který vedle něj stál.
Nakonec ale problémy, které měli na začátku, odezněly a Josefína se předvedla v celé své kráse. Dokonce vrátila Jayovi jeho drsný proslov.
“Skáčeš tu jako kozel,” řekla mu, když měl taneční sólo. “Ty zrcadla jsou tu od toho, abychom se viděli. Takže ještě jednou a snaž se. Nenamáhám si mozek s tanečními pózami zbytečně.”
Jay věděl, že Josefína všechno nemyslí tak, jak říká, a navíc ona je tu choreografka společně s Izzym, takže by bylo na místě její připomínky poslouchat.
“No vidíš, to bylo mnohem lepší,” uznala a usmála se na něj. Mezitím se Jay zařadil a z hloučku vyšel Richie. Jeho pohyby byly naprosto dokonalé a Josefína k nim nemohla a zřejmě ani nechtěla najít žádnou výhradu. Nakonec se Richie usmál do zrcadla, jako kdyby to byli jejich fanouškové, a pustil na řadu Josefínu. Ta naprosto perfektně nastoupila, skoro jako kdyby byla profesionálka a s klukama tancovala denně.
Kluci jí dělali v zádu křoví a ona si celé taneční sólo maximálně užívala. A co by kluci opravdu nečekali, zaimprovizovala a přidala si tam i pár svých nových prvků a stejně jako ostatní, i ona to musela nějak zakončit.
“Přemet dopředu by byl ideální,” řekla si v duchu a místo obyčejné pózy ho opravdu udělala.
“Huhůůů,” zaječeli kluci, když se Josefína předvedla. Začali dokonce tleskat, protože tohle bylo opravdu famózní zakončení.
A když Josefína odtancovávala zpátky ke klukům, prošla okolo Izzyho a zavadila letmo nechtěně o jeho ruku. Oběma ale v ten okamžik projel horký blesk. Vášeň, vzrušení, radost a nejistota v jednom.
“Tak tohle se nám povedlo, lidi,” uznal Izzy, když do sebe všichni lili proudem vodu. “Ze začátku jsem se obával, že se Josefína nechytne, ale závěr byl víc než perfektní.”
“To určitě. Nevěděl jsem, že umíš tolik prvků z gymnastiky,” podivil se Richie a utřel si ručníkem zpocené čelo.
“Jo, nějaká překvapení si taky musím nechat pro sebe, ne?” zasmála se. “Ale až se dáme do ‘Work your body’, to teprve bude něco,” zasnila se a zřejmě přemýšlela, jak by to mohli ještě všechno vylepšit.
“Jo, tu mám rád. I když nepatří mezi naše nejnovější písničky, tak je parádní. Vždycky se u ní dokážu úplně uvolnit a maximálně si zabláznit, protože je neskutečně energická,” přiznal Izzy a dopil lahev s pitím.
“To všichni víme,” řekli s úsměvem kluci. “Ale to si asi necháme až po obědě,” pronesl unaveně Vinnie. “Nebo ne?” a rozhlédnul se po všech kolem.
“Nebuďte bábovky,” řekla Josefína plná energie. “My s Izzym vám s tím pomůžeme a společně to do oběda zvládneme.”
“Podívejte na ní, na holku střelenou,” smál se Cayce. “Jako kdyby toho za to odpoledne neměla dost.”
“Vidíš, já ti říkala, že tohleto mě absolutně nemůže vyřadit ze hry.”
“Ne, říkejte si, co chcete, ale tohle prostě nedáme,” ukončil debatu Richie. “‘Around the world’ jsme cvičili dost dlouho a to bylo jenom, abychom do toho zapojili tebe,” ukázal na Josefínu. “A taky abychom se v tom sami znova procvičili. Dáme si pauzu. Navíc, než dojedeme na jídlo, tak to tu hoďku trvat bude. A musíme se ještě osprchovat,” připomenul jim.
“Takže vyrážíme už teď?” zeptal se Izzy.
“A kdy bys jindy chtěl jet na oběd? O půlnoci?” zasmál se Vinnie a hodil po něm čistý ručník, který si měl vzít do sprchy.
“Já nějak nemám hlad, asi tady zůstanu a budu něco vymýšlet. Něco nového, bláznivého a rozhodně to musí být trhák.”
“Jsi si jistý, že tu chceš zůstat?” zeptal se ho Jay. “Do večera se nikam nedostaneme a pak už nebude možnost se najíst. Teda kromě večeře.”
“Klídek, nedělejte si starosti, já to tu sám zvládnu. Koupím si v automatu sendvič a energetickou tyčinku. Sacharidů není nikdy dost,” ubezpečil je a zvedl se z lavičky.
Josefína celou dobu uvažovala, jestli to má, anebo nemá říct. Nakonec se k tomu však odhodlala: “Já tu zůstanu s Izzym. Stejně jsem s ním chtěla něco probrat ohledně choreografie a taky nemám moc hlad. Ta snídaně mě úplně zaplácla.”
“Hele, vy jste dospělí, takže byste měli vědět, co snesete při takové zátěži. Ne že nám tu potom jeden z vás zkolabuje,” znejistěl Vincent a pak všichni zalezli do sprchy. Všichni, kromě Izzyho a Josefíny.
“A máme říct Bobbymu, aby tu s vámi zůstal?” zeptal se ještě Richie, než odešli.
“Co? On je tu Bobby?” zarazil se Izzy.
**”No jasně, přijel před chvílí, aby…”
“Ne, tak Bobbyho si vezměte s sebou,”** řekl zcela přesvědčeně Izzy. “Spíš mi přijde, že jsou chvíle, kdy by mě nejradši zabil, než před zabitím ochránil.”
“Izzy, řekni mi člověka, který tenhle pocit u tebe někdy nemá,” zasmáli se kluci.
Potom za sebou zavřeli dveře a v šatně nastalo ticho. Klíče se bimbaly v zámku, jak za sebou Cayce prudce prásknul, a jejich kroky se ztrácely v chodbě, až úplně zmizely.
“Takže-” řekla Josefína a podívala se na Izzyho. Vůbec nevěděla, co by mu měla říct. Celou dobu si spolu povídají normálně a najednou oboum došla slova.
“Takže-” protáhnul Izzy stejně jako ona a hodil ručník na lavičku. “Mohli bychom jít do sálku a něco vymyslet. Mám takovou představu,” řekl a šibalsky se usmál. “Mělo by to být bláznivé, bláznivé a ještě jednou bláznivé. Jdeš do toho se mnou?” zeptal se Josefíny a stáhnul si černé kalhoty o trochu níž, takže mu vykukoval lem trenek.
“Určitě. Dáme si takový bláznivý duo,” souhlasila a oba se nadšeně vrhli k rádiu.
“Co kdybychom tam dali tohle CD? Tam je spousta rychlých písniček od Vás a tancuje se na ně dobře,” řekla Josefína a v tu chvíli se oba natáhli, aby rádio zapli, a navzájem se dotkli svých prstů. Spousta lidí by předpokládala scénu jako z filmů pro pamětníky. Že se na sebe budou dívat, Josefína zčervená, Izzy se stáhne a dál se k tomu nebudou vracet. Omyl, to by nesměl být Izzy Izzym a Josefína Josefínou.
Izzy se k Josefíně naklonil a chtěl ji políbit. Ona zavřela oči… Pak ale začala hrát hudba a ona se od něj odtáhla. Smyslně okolo něj obtancovala kolo a potom mu jemně položila ruku kolem krku. On ji chytil za pas a začali tancovat.
Mixovali tango, hip hop, disco, tango… Těžko říct, co to přesně bylo, protože se nedrželi pravidel a tancovali tak, jak právě chtěli, a všechny tyhle tance smíchali. Byly dokonce chvíle, kdy se Izzy pokusil znova na Josefínu naklonit a když už ji měl téměř u svých rtů, ona se zase odtrhla a tancovali dál, což Izzyho rozpalovalo.
“Však já tě dostanu,” říkal si v duchu a dál pokračoval ve svém dobývání. Jako kdyby ho Josefína slyšela, odpověděla mu v duchu: “To by sis mě musel zasloužit,” a smyslně se zavlnila.
Byli sehraní naprosto dokonale a když písnička dohrála, Izzy vzal Josefínu do náruče, jako poslední taneční figuru, a oba oddechovali a po tvářích jim stékaly kapičky potu. Dívali se jeden druhému do očí a pak, z ničeho nic, si to začal Izzy rázovat pryč ze sálku a odnesl si Josefínu do sprch. Potom ji postavil na dlaždice a sundal si triko.
Přestože Josefína viděla Izzyho do půl těla vysvlečeného už několikrát, dokonce i před pár hodinami, když se připravovali na trénink, tak i přesto se jí teď při pohledu na jeho tělo zatajil dech. Popadla ji vášeň a chtěla by mít Izzyho jen pro sebe, ale rozhodla se ho ještě chvíli nechat, aby o ni bojoval a snažil se ji dobývat.
Na výzvu Izzyho sundaného trika reagovala tím, že si sundala tepláky. Oběma teď žhnula světýlka v očích a bylo na nich vidět, jak by se nejradši jeden na druhého vrhnul, ale navzájem se chtěli provokovat. Zároveň ani jeden z nich nevěděl, kam až může zajít.
Velkou roli tu teď hrála chemie a přesně jako v laboratořích. Stačila by jen jedna špatná přísada a oba by vybuchli. Nakonec si Josefína sundala podprsenku, zapla sprchu a vlezla si pod ní i v tričku, které se rázem celé promáčelo a Izzy měl tak výhled na její pevná prsa. Namočila vlasy, nabrala do rukou sprchový gel a začala si mydlit nohy. Jela smyslně od kotníků, jemnými krouživými pohyby nahoru, výš a výš. Pak se podívala na Izzyho dychtivým pohledem a…
Zdroj foto: Ynna Novotná
